neděle 11. června 2017

Poslední týden školy, loučení a vše kolem toho

Ahoj všichni,

   Omlouvám se, že jsem se hned neozvala, ale nějak toho bylo moc a nebyl čas, takže to nešlo. Nechce se mi věřit, že mého Amerického dobrodružství je už konec, uteklo tak šíleně rychle a teď sedím v mém Českém pokojíčku a sepisuji článek. Ještě předem se omlouvám za délku článku, ale jinak to nepůjde :D.
   Minulý týden, jsme měli volno až do pondělka jak už jsem psala v předchozím článku. Ve škole nám zbývaly poslední 3 dny, ale nebyly ani normální, ale jen do 12 s tím, že každý den byly jen dvě periody, takže vlastně jedna hodina trvala okolo 2 hodin (takhle to bylo i na konci prvního semestru). V úterý jsem měla PE a English, na Pe jsem šla k host mamce do třídy a pomáhala jsem s úklidem a přípravou na příští rok a na English, jsme prezentovali náš závěrečný projekt ve kterém jsme museli natočit něco jako trailer na film, udělat plakát , storyboard a pak to odprezentovat, zkrátka jsme se snažili náš film „prodat“. Ve středu jsem měla Math a History, kde jsme už měli známky uzavřené, takže jsme jen koukali na filmy a povídali si, a tímhle dnem tak nějak začalo loučení s kamarády. Po škole jsme zašli do restaurace s učitelem ze školy, jelikož jsme spolu strávili pár hezkých okamžiků a je taky velkou součásti mého Amerického života, tak jsme se chtěli nějak hezky rozloučit, takže jsme tedy zašli do restaurace. S mojí host mamkou se nějak domluvili a nakonec mi koupili tu Varsity bundu společně i s mejma „odznakama“… nevím co na tu bundu říct, je vážně cool! Ve čtvrtek byl oficiálně poslední školní den, měla jsem tedy chemii a pak TA, takže taky na pohodu den. Kolem 17 ve škole začala graduation, kde měla být většina mojich kamarádů, takže jsem musela jít. Tím, že je moje host mamka učitelka, tak jsem měla výhodu a mohla jít s ní, nejen zadarmo, ale hlavně jsem mohla sedět s učiteli, což bylo fakt hustý! Celé ta akce trvala asi 2 hodiny, nejdřív se tam hrála hymna, pak pronesli pár slov a mohly se začít říkat jména a každý se šel pro papír. Po "obřadu" přišly na řadu fotky, tak jsem tam musela všechny oběhnout a vyfotit se, byla to sranda, ale zároveň jsem věděla, že jsou to poslední chvíle strávené v mojí škole.
   V pátek měla moje kamarádka něco jako závěrečnou párty se školou nebo tak něco, takže jsem tam celá natěšená jela. Bylo vážně hustý, že na zahradě měli vodní hrad, do toho se grilovalo. Holky pro mě měly překvapení, absolutně vůbec jsem to nečekala, dostala jsem takové album s fotkama a různýma popiskama k tomu, brečela jsem jak nikdy. Tohle byla zároveň i tak trošku rozlučka, bylo opravdu divné se na ně ohlídnout, když jsem nastupovala do auta a vědět, že je to poslední pohled na ně nebo tak něco. Sobota to byla moje rozlučková párty s rodinou, dostala jsem od nich pár takových hezkých věcí a samozřejmě se brečelo, ale já tomu nějak ani nemohla věřit. Večer ještě přijela Sabrina se naposledy rozloučit. V neděli ráno jsme museli hlídat Julie děti a pak po obědě jsme s Britt vyrazily do kina a po kině už jen balení balení a balení. Ale pak nakonec večer přijela ještě Ashley se rozloučit, takže jsme asi 2 hodiny seděly v autě a jen si povídaly..
  Pondělí 5. června aneb můj den odletu.. moje host mamka taky ten den odlítala do Arizony kvůli její škole takže jsem vstala asi v 5, abych si se s ní mohla rozloučit, bylo to šílený.. od tý doby jsem pak nějak nemohla spát, takže jsem jen ležela a čekala. V 10 jsme museli vyrazit na letiště, bylo tak děsivě divné opouštět dům, město, kde jsem žila 10 měsíců. Doma jsem se musela rozloučit s Britt, protože na letiště mě vezl jen host taťka, držely jsme se tak 5 minut a nemohly přestat brečet. Letiště bylo opět s komplikacema, ale to by přeci nebylo ono bez nich :D. Můj host taťka se totiž nekoukl na to, kde je můj terminál, já to věděla všechno, ale on mi nevěřil. Naštěstí vše dobře dopadlo a všechno se stihlo, rozloučili jsme se a pak už vše bylo na mě. Cestou k těm všem kontrolám, jsem nějak nemohla přestat brečet, ale zároveň jsem nemohla věřit, že už jedu domu. K cestě mám jen dvě slova " nechutně dlouhý", přestupovala jsem jen v Paříži a všechno bylo ok, ale kousala jsem se nudou jak hrom, 14 hodin v letadle je přeci jen 14 hodin. Po přeletu, jsem si vyvedla věci a šla čekat na rodiče a Káju, když jsem šla tou chodbou, tak to bylo jak ve snu.. nešlo tomu věřit. Zjistila jsem, že naši přijedou o chviličku později, protože jsou byli v koloně :D, ale byla tam naše kamarádka se kterou jsme byly domluvené, že nás natočí, takže jsme tam čekaly spolu. No pak už přišlo vítání a tím oficiálně skončil můj exchange student rok.
   Jak to celé nakonec shrnout? Byl to rok plný zkušeností, zážitků, jiné kultury a samozřejmě zlepšení jazyka. Asi si spousta lidí myslí, že je to hlavně o jazyce, ale to rozhodně není, je to o větších věcech.. teď vím, že mám dvě rodiny jednu českou a jednu tam, to samé mám s kamarády..vím, že jsem se díky tomu roku stala víc samostatná, protože Vám nic jiného nezbývá než jen spoléhat sama na sebe. Samozřejmě to nebylo vždy růžové a ani to nebylo nic lehkého, ale díky tomu jsem se naučila zvládnout všechny možný překážky. Tenhle rok bych za nic nikdy nevyměnila!
   Chtěla jsem psát můj blog dál nejspíš o tom jaké to je být zpátky doma, protože je to taky jiné než to bylo a taky mě prosila rodina v usa a kamarádi, zda by bylo možné to psát i pro ně, takže je možné, že tu najdete později i anglické články.

Krásnou neděli!
Adel :)




1 komentář:

  1. ... nebudu lhát, když tu napíšu, že jsem šťastná, že tě máme doma, ale z druhé strany mě je líto, že si musela opustit něco, co si měla ráda. Věřím, že si svou americkou rodinu a kamarády neviděla naposledy. Jsme s taťkou nejšťastnější rodiče, kteří mohli splnit sen svému dítěti. Je vidět, že prožíváš těžké období, možná těžší nežli na začátku. Tvé pocity jsou smíšené, stesk, vítání, radost, smutek, ... Jsme tu pro tebe, zlato

    OdpovědětSmazat

Poslední týden školy, loučení a vše kolem toho

Ahoj všichni,    Omlouvám se, že jsem se hned neozvala, ale nějak toho bylo moc a nebyl čas, takže to nešlo. Nechce se mi věřit, že mého A...