úterý 22. listopadu 2016

Plavání I.

Čau, ahoj všichni!

   Už když jsem sem jela, věděla jsem, že tu bude plavat a že o tom bude chtít 100% napsat samostatný článek. Ale tím, že jsem měla dělat prví semestr cross country a druhý plavání, tak to měl být vlastně jen jeden článek, ále tím, že cross country nešlo dělat kvůli stehnu a něco jsem dělat chtěla, protože si neumím představit nic nedělat :D, začala jsem s mojí host mom zjišťovat jak je to s klubem v parku, nooo a vyšlo to. A vlastně jsem nakonec i radši, že plavu :D.
   Musím se přiznat, že plavání byla i jedna z věcí, proč jsem sem chtěla, jelikož plavat v USA je sen snad každého plavce, Když jsem byla mladší, tak jsme s mojí nejlepší kamarádkou z plavání vymýšlely všemožný plány jak se sem dostat, ovšem v té době to nebylo čistě jenom o plavání, ale tak trošku i okouzlením Lochtem a Phelpsem :D. Tohle okouzlení už sice vyprchalo, ale stále jsem měla pocit, že to prostě někdy musím podniknout a plavat v USA... a konečně se mi to splnilo. Musím taky podotknout, že nejsem bůhví jaká plavkyně, které se může chlubit nějakýma rekordama a medailema, natož nějak známá.. myslím si, že jsem takový průměrný plavec, ale na druhou stranu už mám za sebou 12 let každodenní dřiny, možná jsem snílek, ale třeba se to jednou vrátí.. a když ne, tak to dělám hlavně protože mě to baví a naplňuje, je to pro mě místo, kde si vyčistím hlavu. Tohle byl takový menší úvod a teď už k samotné Americe :D.
   Tím, že je to klub a ne školní tým, je to trošku jiné, proto název ,,plavání I.,,. Když člověk nepřijde na trénink, trenér to nějak zvlášť neřeší, berou to tak, že si za to platíme, takže asi ,,dělej si co chceš,,. Což je pro mě fakt nezvyk :D. Ale jinak jsou ty trenéři fakt super, je s nima sranda a jsou do toho zapálení, tak jak by trenéři měli být. Bazén se tu měří na yardy, takže je to o něco málo kratší než 25m u nás, Ze začátku mě to malinko mátlo, kvůli počtu temp a časům, ale jde jen o zvyk. Dále pak je to venkovní bazén, ale dělalo mi to malinko problém, jakožto znakaři, ale lepším se ... už nebourám do lajny #backstrokersproblems :D. Posunul se čas, a tím že máme tréninky od 4 do 6, skáču do vody se západem slunce a končím s úplnou tmou. Je to hustý, hlavně ta obloha, když jsou červánky.. si pak připadám jak v perfektním bazénu z instagramu. Voda je totálně divná! Pořádně se to nedá popsat, ale co se týče chuti, je to něco mezi kuřecím vývarem a sladkou vodou :D. Vůbec necítím ten úžasná chlór. Ale, přestože je to venku, tak je voda příjemná.. není ani hodně studená ani teplá, prostě akorát. Akorát co je fakt mazec, po tréninku vylézt z vody.. už jsem pochopila, proč se prodávají arena župany :D.. mají ho tu snad všichni, vždycky po tréninku si to rychle obléknou, sbalí věci a nasednou do auta a jednou domů :D. Hodně málo plavců, se chodí převlékat do normálního oblečení.
   Co se týče tréninků, tak jak už jsem psala je 2 hodiny. Skoro každý den před tréninkem cvičíme nebo běháme 20-30 minut, ale vůbec se neprotahujeme, což mě docela štve. Když jsem to počítala, tak průměrně plaveme, okolo 5 km. Nevím jestli je to těžší u mě na tréninku v ČR nebo tady, jelikož jsou tu tréninky typu 20x200m a takovéhle nechuťárny, ale pak i ty volnější tréninky, kde se trénuje technika (párkrát jsme hráli i štafety a tak). Trenér nám říká série, tak že 1 bazén je 25 metrů, přestože je to ve skutečnosti míň, ale chápu to, byl by v tom pak guláš. Co se mi hodně líbí, je to že každá pátek (skoro každý) máme trénink zaměřený čistě na obrátky, starty a dohmaty. Ale z čeho jsem byla opravdu hodně zmatená, bylo když mi trenér řekl, že při znakovém startu musím mít prsty nohou pod hladinou, jinak by mě diskvalifikovali. Což mi připomnělo Americké závody. Měla jsem s klubem, taky jezdit, ale musela bych platit 64 dolarů za USA registraci a pak bych jela asi jen na 1 -2 závody, což se mi nakonec zdálo zbytečné a řekla jsem si, že si to pak užiju se školou. Ale trošku mě to i mrzí, protože být zaregistrovaná v americkém plavání by byl skvělý pocit :D.
  Tak to by bylo asi tak nějak všechno.. doufám, že jsem na nic nezapomněla.. kdyby jste ještě měli nějaké otázky jak to tu s tím chodí, klidně mi napište :). Snad jsem Vám trošku přiblížila jak to tu chodí.

   Hezký týden :)
 Adel



středa 16. listopadu 2016

Nemoc, kempování a novinky

Všechny zdravím!

   Ze začátku bych se chtěla omluvit za mojí ,,neaktivitu,, minulý týden. Byla jsem přes víkend nemocná a má host rodina se ke mě zachovala celkem zvláštně. Musím se přiznat, že mě to docela sebralo a řekla bych, že jsem měla největší krizi vůbec.. Chtěla a hlavně musela jsem to jak vnitřně, tak všeobecně urovnat... a nejlepší věc jak to urovnat, bylo si o tom promluvit s host rodinou. Řekla jsem jak jsem se cítila, jelikož být celý víkend zavřená v pokoji s tím, že se na Vás mluví jen přes dveře a nesmíte na nic sahat mimo pokoj, bylo trošku divný. Nakonec jsem zjistila, že se prostě jen báli, že chytí nemoc a ještě evropskou.. noo co na to říct, prostě Američani :D. Takže jestli se Vám taky stane něco podobného, prostě to tak vezměte a nedělejte si z toho zbytečně hlavu jako já... jsou hold takový.
   Jak jste asi zaregistrovali, proběhly volby, hoooodně se to tu řešilo. Někdo totálně nesnáší Trumpa a někdo zas Hillary, pak jsou tu lidi, kteří to neřeší. Ale vesměs nikdo 100% neřekl, že je s nima spokojený. Den po volbách začaly protesty. a tak.. bylo to docela hustý. Tím, že jsem v CA, kde je dost mexičanů, tak na ty teď padl stres, že budou muset odejít z USA, ale myslím, že to tak horký nebude. Jedna moje kamarádka si z toho udělal srandu (je taky mexičanka) a natočila na snapchat video jak si balí věci do kufru a odjíždí :DD.
   V pátek jsme měli volno, tak jsem zas vyrazili turistikovat s host mom taťkou a tentokrát na Angeles mountains. Opět krásná zelená příroda! Měli tam být obří vodopády, tak jsem si hned představila něco fakt velkého... no, ale byl to vodopád vysoký asi 20 cm a tekl z toho takový mini-pidi čůrek vody, že jste to sotva viděli, ale oni z toho byli nadšení, tak jsem se taky přidala :D. A dokonce jsme si vymysleli challenge, že budem trénovat a zdoláme nejvyšší horu v Californii. Tak snad to stihneme, čas se nám krátí.
  Moje rodina má doma čtyřkolku, a protože bylo v neděli perfektní počasí na kempování ve zdejší ,,poušti,,, tak jsme se před obědem sbalili i se čtyřkolkou a vyrazili, Jakožto exchange student, nemůžu nic řídit, tak jsem vždycky dělala spolujezdce, ale i tak to byla neuvěřitelná sranda! Samozřejmě jsem nafotili 100 fotel a tak. Když už se začalo stmívat byl čas vyrazit domů, jelikož nás další den čekala škola.
   Co se týče každodenních aktivit, je vše při starém,,, škola- plavání-úkoly a pak nějaký ten seriál se ségrou před spaním. Už zbývají jen 3 školní týdny do konce 1 semestru a pak krásné 3 týdny vánočních prázdnin!! Ale nesmíme předbíhat thanksgiving příští týden. Máme v plánu super výlet, ale to si nechám jako překvapení a samozřejmě sen každé druhé holky, černý pátek!
   Už pracuji na článku o plavání, takže se moji plavečtí čtenáři můžete těšit :D.
   Moc bych chtěla poděkovat všem kteří mi píšou, že mají rádi moje články!! Hrozně moc si toho vážím a hlavně jsem ráda, že Vás to baví!

Hezký konec týden :)
   Adel

PS: Jestli máte jakékoliv otázky neváhejte se mě zeptat, klidně sem do komentářů nebo na facebook ( https://www.facebook.com/adela.mackova ), instagram https://www.instagram.com/adelmackova/ nebo klidně i snapchat (adelmackova). Moc ráda Vám odpovím a poradím! Protože jestli někdo přemýšlíte o tom být exchange student, je to nejlepší rozhodnutí, které můžete uskutečnit. Přesto všechno těžký co se Vám to bude dít, stejně budete vědět, že žijete ve svém snu a budete si to snažit užít úplně maximálně :).





úterý 1. listopadu 2016

No students day, Legoland a Halloween

Čau všichni !

   Minulý týden se toho tolik dělo, že mě to donutilo si dělat poznámky, abych na nic nezapomněla a pamatovala si toho co nejvíc.
   Ve středu byl ve škole ,, no students day,, , což pro všechny studenty znamená volný den, tak jsme toho využili a naplánovali božský výlet. Jeli jsme já a Britt a pak 2 kamarádi ze školy a s tím, že se pojede do Disneylandu! Museli jsme teda vstávat už ve 4:00 ráno, ale tak co by člověk neudělal pro disneyland, že :D ? Cesta byla opravdu hodně nekonečná, plná kolon a tak. Když jsme konečně dorazili, byla jsem natěšená ještě víc, chvílema jsem si připadala jako malá holka co se nemůže dočkat :D. Jelikož je podzim = halloween, všechno bylo tématicky ozdobené a musím říct jen wau! Jestli nevěříte v nemožné, tak tohle místo Vás přesvědčí v opak. Zdálo se, jakoby fakt bylo všechno možný, všechny pohádkové postavy ožily a vypadalo to tak moc reálně. Myslím, že pro člověka jako jsem já, který celé dětství ujížděl na pohádkách, je tohle místo splněných snů! Vlastně každý si to tady užije, od miminka po dospělého člověka, ani nevím pro jakou věkovou kategorii se tohle místo nejvíc hodí, jelikož tu mají atrakce od superšněčích a roztomilých po ultra rychlé a děsivé. Byla jsem tu poprvé, takže jsem si musela všechno vyzkoušet a samozřejmě jsme pronásledovali milión pohádkových postav a pak čekali 20 minut na jednu fotku. Ale co mě upřímně hodně překvapilo, byla velikost známého Disney zámku, celý život jsme si myslela, že je to superobří, ale není je to celkem malé (aspoň oproti mým představám). Okolo 4 jsme jsme vyrazili zpátky domů, ale s tím že se ještě s někde stavíme ... takže jsme měli asi 20 minut na rozmyšlenou.. nooo a vymysleli jsme, že se nejdřív stavíme na takovou zvláštní zmrzlinu a kuličky. Nikdy jsem nic divnějšího nejedla :D. Ty kuličky byly kukuřičné, ale byly namočené v dusíku, takže když jste je jedly, tak vám šel z pusy kouř, ale bylo to fakt hodně hustý :D. Pak se vymyslel naprosto nečekaný nápad a to, že se ještě stavíme v LA na ty jejich slavné světla a pak, že se mrkeme do Bevery Hills. Bylo to skvělé! Cestou jsme nahlas poslouchali písničky, pak jsem jim pouštěla i český. Musím říct, že tenhle den byl pro mě jeden z nejlepších co jsem tu zažila! Druhý den to bylo teda trošku horší, jelikož po 4 hodinách spánku nic moc, ale stálo to za to.
   O víkendu jsme se opět vůbec nenudili. V sobotu dopoledne jsme byli v posilce a pak šli na yogu. A hned potom šli do takového městského letiště, kde mají letadla, která byla ve válce a tak.. bylo to zas něco jiného. Na večer jsme vyrazili do San Diega s tím, že tam přespíme v hotelu a druhý dne ráno půjdem do Legolandu, jelikož cesta tam trvá okolo 3 hodin. Legoland je spíš park pro mladší, jelikož je tam všechno dělané z lega, takže to musí být něco úžasného spíš pro ty mladší.. hned jsem si tam představila svojí ségru, protože tohle by byl pro ní ráj :). Pak už jsme jen vyrazili domů a tak trošku začali přemýšlet o Halloweenu.
   V pondělí byl (pro mě ) dlouho očekávaný den ... a to byl Halloween! Musím říct, že tohle je jeden ze svátku na který jsme se tu moc těšila, jelikož my ho v ČR neslavíme. Ve škole to nikdo nějak zvlášť neřešil co se týče kostýmů, ale v době oběda udělalo pár dobrovolníků, takovou strašidelnou stezku, chtěli jsme tam jít, ale ta fronta byla nekonečná, tak jsme se aspoň koukali. Hodně lidí mluvilo o různých párty a tak. Ale asi upřímně bych nešla na párty, protože tohle byl můj první a možná i poslední pravý halloween v mém životě, tak jsem ho chtěla prožít hezky tradičně a i tak trošku dětsky. Okolo 6 jsme jeli s host mom a host sis k mojí host tetě, která má dvě malé holčiny s kterýma jsme měli jít koledovat. Všichni jsme měli kostýmy, protože bez kostýmu, Vám nikdo žádné sladkosti nedá, na to jsou tu pravidla :D. Host tety manžel,má terénní auto (není to vyloženě auto je to takový track) a celý ho strašidelně nazdobil, takže to vypadlo parádně! Chodili jsme od baráku k baráku říkali známou  koledu a k tomu tam jezdil s tím nazdobeným autem, takže si to snad všichni natáčeli. Bylo to úžasný! Tenhle svátek jim opravdu hodně moc závidím, já jsem si to užívala a to si neumím představit, jak moc si to musí užívat malé děti! Takže z toho plyne, že my v tomhle hodně strádáme a o hodně přicházíme!
   Moc se mi líbí, že tu prožívám všechny takovéhle typicky Americké věci!
Děsí mě, že už je listopad.. dneska jsou to pro mě 3 měsíce co tu jsem, šíleně moc to utíká.. sice mám občas těžké dny, ale to všechno se během chvíle zas urovná a užívám si každou chvíli.

Krásný podzimní týden!!
Adel :)

PS: všechny nové fotky jsme dala na rajče, tak se můžete podívat :).
PS2: omlouvám se za délku článku, ale takovéhle zážitky se nedají zastavit ve psaní :D.

Poslední týden školy, loučení a vše kolem toho

Ahoj všichni,    Omlouvám se, že jsem se hned neozvala, ale nějak toho bylo moc a nebyl čas, takže to nešlo. Nechce se mi věřit, že mého A...