čtvrtek 1. prosince 2016

Seattle, thanksgiving a black friday


Všechny zdravím!

   Měli jsme týden prázdniny, kvůli díkuvzdání, takže po delší době konečně čas jen na relaxování... už jsem to potřebovala :D. Jelikož je moje host mamka hodně akční, tak jsme nemohli zůstat doma a nudit se... takže jsme v pátek po škole vyrazili na letiště s tím, že letíme do státu Washington D.C. a města Seattle. Na letišti bylo šíleně moc lidí, protože všichni letěli navštívit své rodiny, právě kvůli díkuvzdání. Cesta by nemusela být tak dlouhá, kdybychom nemuseli přestupovat v San Franciscu, ale co se dalo dělat. Když jsme dorazili na letiště v Seattlu, tak nás vyzvedla host mom nejlepší kamarádka, která tam bydlí. Druhý den (sobota) jsme se ráno pořádně vyspali a nasnídali (miluji ty snídaně! Uděláte si čerstvé vafle, a tak. Mají vaflovač v každém hotelu,je to boží! :D) a pak jsme vyrazili objevovat krásy Seattlu. Jako první jsme si koupili ,,tourist passport,,, takže jsme měli vstupenky na všechny známé věci. Jako první jsme šli na loď. Viděli jsme z ní celé město, bylo to fakt boží až na tu zimu a déšť, ale takové počasí je tam všední - zatažené, déšť a 10 stupňů. Po obědě začínala prohlídka známého fotbalového stadionu ( Seattle Seahawks). Bylo to superobří, nic většího jsme nikdy neviděla. Nemůžu uvěřit tomu, kolik se tam vejde lidí. Když se hraje zápas, tak ta atmosféra musí být neuvěřitelná! Navštívili jsme i aquarium, které si myslím hodně reprezentuje Seattle, jelikož je to hodně rybářské město. V neděli jsme měli v plánu další hodně zajímavé věci. Začali jsme v takovém rádoby vlaku, který nás svezl přes celé město, téměř až k typické tržnici. Bylo to něco mezi vietnamcema a trhama ( například Úštěk) u nás, zkrátka od jídla po keramiku. Kousek od toho kavárna prvního Starbucksu na světě... noo vlastně ne první, ale druhá, ale ta první se zbourala, takže se tohle počítá jako první. Hrozně jsme to chtěla vidět, jakožto milovník kávy :D. A nesměli jsme zapomenout na zeď plnou žvejkaček, trošku nechutný, ale slavný. Začalo se trošku stmívat a my šli do muzea se sklem. Bylo to kouzelný, nechápu jak něco takového mohli vyrobit.. nejen, že to bylo poměrně dost velké, ale i hodně originální. Pak jsme přešli přes ulici do dalšího muzea, tentokrát ,, museum of pop culture,,. Myslela jsem si, že to bude především o hudbě, ale nebylo. Měli tam část o fantasy movies, horror movies a pak zajímavá část s oblečením. Ale nejvíc hustý bylo, když jsme si nahráli písničku jako kapela. Host mom zpívala od Macklemore- Thrift Shop a my ostatní hráli na nástroje. Museli jsme si koupit to CDčko, jelikož na tohle se nesmí zapomenout :D. Už byla tma a my šli asi na tu nejzajímavější ,,atrakci,, Space Needle. Ten výhled byl božský, opět jako obrázek z tumbrl. Seattle je pěkné město něčím i hodně podobný NY (aspoň podle obrázků co jsme viděla a co kdo tak říká). V pondělí jsme se sbalili a jeli do Portlandu (stát Oregon). To už bylo město se sluníčkem. Hrozně moc mi některé části připomínali Ústí nad Labem, asi kvůli té řece a mostu přes ní. Po celém městě můžete najít stánky s jídlem z celého světa a věřte nebo ne, byl tam i stánek s českým jídlem! Takže jsme se tam museli najíst. Nechtělo se mi věřit, že by to jídlo vařili lidi z Česka, ale nedalo mi to a zeptala jsme se... a ano byli! Mluvila jsem s nima česky, ale hůř se mi snad nikdy nemluvilo, nevěděla jsem jak se mluví a cejtila jsem se hodně divně.. vůbec mi to nešlo přes jazyk, né že bych zapomněla češtinu, ale bylo divný mluvit po 3 týdnech česky :D. Dala jsem si guláš a bylo skvělý jíst omáčku a naše knedlíky :D. Host ségrta to jedla poprvé a asi naposledy, podle toho co snědla nebo spíš nesnědla :D. Pak proběhly nákupy a cesta domů. V úterý to bylo šílený, vstávali jsme ve 3 ráno kvůli letu.
   Díkuvzdání se slaví ve čtvrtek, ale přípravy jsme dělali už od úterý, jelikož 23 lidí je přeci jen 23 lidí. Vařili jsme 2 krocany, bramborou kaši s omáčko- sosem, marshmallows + sladké brambory, jahody s banánem v želé, nějaká zelenina, jablečná přesnídávka či co a chleba (né chleba jako u nás, ale když jíme buchtičky se šódou, tak ty ,, buchtičky,, berou jako chleba). No a tohle všechno si pak nandáte na jeden talíř. Přestože mě udivuje co se dá kombinovat za jídlo, tak to pěkně vonělo. Po tomhle hlavní jídle se podává pumpkin pie a buď si to dáte se šlehačkou nebo zmrzlinou, no bylo to výborný. Přijela snad celá rodina, povídali jsme si, poslouchali vánoční písničky a prostě si užívali rodinou pohodu. Tenhle svátek se mi líbí hlavně z toho důvodu, že se rodiny schází proto, aby se viděli a řekli si to ,,díky,,.. a ne a jako o vánocích, kdy je to především o dárcích. Takže doufám, že to budu moc příští rok uspořádat doma (co myslíš mamko? :D).
   Původně jsme měli jít nakupovat na black friday už od 1 ráno, ale únava po uklízení díkuvzdání byla velká, tak jsme šli až v 8 ráno, bylo to asi i bezpečnější :D. Nebylo to vyloženě jako ve filmech, že se tam někdo pere ( myslím si, že to proběhlo právě v tu 1 ráno, kdy se všechny krámy otevřely), ale lidí nespočet. Ve frontě jsme čekali i 45 minut, ale stálo to za to. Ty slevy byly fakt velký. Buď to tam je tak, že máte 70-80% slevu, nebo si koupíte něco a druhou nebo třetí věc máte zdarma nebo hodně levnou. Ale pěkně mě naštvali s botama... na ty slevy nebyly snad v žádným krámě :D. Po velkém nákupu jsme už začali zdobit barák na vánoce, máme dokonce už i stromeček. Zdá se mi to brzo mít už i stromeček, ale tady všichni začínají zdobit den po díkuvzdání. Některé domy vypadají přesně jak z typických vánočních filmů. Zbytek víkendu jsme byli doma na sedačce s kupou vánočních filmů v televizi.
  Už zbejvá týden a pár dní a konečně 3 týdny vánočních prázdnin! Ale nejdřív úspěšně dokončit první pololetí ve škole. Nemůžu uvěřit, že příští měsíc to bude 5 měsíců, což znamená půlka mého pobytu tady... hrozně moc to utíká! Všechno se lepší a lepší a myslím, že za chvíli to bude oficiálně nejlepší!
   Hezký víkend :)
Adel.

PS: všechny fotky na rajčeti  http://adelmackova.rajce.idnes.cz/Seattle%2C_Portland%2C_dikuvzdani/ .

Seattle

Seattle

zeď plná žvejkaček

museum skla

výhled ze space needle


jídlo na díkuvzdání


Žádné komentáře:

Okomentovat

Poslední týden školy, loučení a vše kolem toho

Ahoj všichni,    Omlouvám se, že jsem se hned neozvala, ale nějak toho bylo moc a nebyl čas, takže to nešlo. Nechce se mi věřit, že mého A...