World: Závody, narozeniny a pláž

Ahoj všichni !

Tenhle týden se toho tolik dělo, že to snad ani není možný. Udivuje mě, že přestože už tu jsme 7 měsíců, tak je stále možné mě něco tak hezky potěšit a překvapit.

Od pondělí jsme se začali připravovat psychicky na závody, dostali jsme zas oblečení které se na konci roku bude vracet a taky jsme si koupili týmové plavky, které se budou nosit na závodech a tak, prostě začaly přípravy na závody, které byly 2 března ve čtvrtek. Upřímně jsem z nich byla nervózní, ale ani ne tak z toho, že bych měla plavat špatně, ale spíš z toho, že budu z něčeho zklamaná nebo tak. Takže ve čtvrtek jsme si všichni plavci museli vzít už do školy naše týmové oblečení, jelikož jsme měli sraz už v 1, což je dřív než škola končí. Bazén byl sice jen 10 minut cesty, ale než se všichni sejdou, než přijede autobus a všechno, tak jsme odjížděli až kolem 1:30. Na závodech byla naše škola a pak ještě jedna, která je asi 30 minut cesty od nás. Nevěděla, jsme jak to tu chodí, jestli to tu je jinak než u nás a tak, takže jsme se všech pořád na něco ptala do toho jsme byla nervózní :D. Před závodem jsme se rozplavali, nejdřív moje škola a pak ta druhá. Jako na to, že tam byly jen dvě školy, tak tam bylo poměrně dost lidí. Každý plaval 2 své věci a pak 2 štafety, když na to měl čas a ještě je to rozdělený na JV a Varsity ( JV jsou slabší a Varsity lepší). Plaval jsme jen 100 znak a 50 kraul a ve štafetě 50 prsa a pak 100 kraul. Hned po první disciplíně jsme byla nejvíc šťastná, jelikož jsme splnila limit na CIF!!!!! Což jsou závody, kde jsou všechny školy z CA, zkrátka něco jako mistrák u nás. Pak nám s holkama chybělo jen několik setin ve štafetě a v té kraulové okolo sekundy a pak jsme to splnila i na 100 znak. Co je na tom nejvíc hustý, je to, že jsme snad první člověk za hodně dlouhou dobu co to splnil. Vím o sobě, že nejsem u nás bůhví jaká plavecké třída, ale tohle mě neuvěřitelně potěšilo a mám hned větší motivaci po těch letech nekonečného plavání a pak neúspěchu. S holkama jsme si samozřejmě udělaly plavecké fotky a tak, bylo to super! A to nemluvím o té atmosféře, prostě a hold to ty Američani umí vytvořit.
Druhý den, jsme měla narozeniny. Aneb další den z kterého jsme měla trošku strach, bála jsme se, že opět něco čekám a nic nebude, že si nikdo nevzpomene a nepopřeje mi, že to bude jen normální den a ještě tak daleko od lidí s kterýma bych to ráda oslavila. Ovšem opak byl pravdou. Ráno když jsme se probudila, tak jsem měla tisíc zpráv od kamarádů, rodiny a všech z Česka. Ve škole mi Britt dala tašku s balónky a mejma oblíbenýma sladkostma. Ještě před začátkem školy zamnou přišla moje kamarádka ze třídy historie a přinesla mi plyšáka a balónky. Takže jsme celý den po škole chodila s 10 balónky a dárky. Spoustu mých kamarádů z různých hodin mi popřálo, někde mi i zpívali, dostala jsme donuty a tak. Bylo to strašně pěkný. Ještě se ten den po škole kolovalo, že jsme splnila limit na CIF, takže mě random lidi během dne zastavili a gratulovali mi. Na tréninku mi zase všichni přáli a pár lidí mi dalo takové mini dáreřky, pak během tréninku se dělala taková narozeninová tradice, že si lidi stoupli ve vodě do dvou lajen a měli desky s kterýma dělaly vlny a já to musela proplavat a pak mi zpívali, když se trénink chýlil ke konci a já už za 10 minut musela jít, tak jsme si měli všichni stoupnout ke straně, že nám trenérka něco potřebuje říct, ale za ní stál stůl s talířky. Najednou mi všichni začali zpívat a jeden můj kamarád nesl dort, musím říct, že bylo sakra těžký udržet slzy! Tak strašně moc pěkný to od nich bylo! Pak jsme se všichni vyfotili a dali si dort. Po tréninku mě vzala rodina na narozeninovou véču do luxusní restaurace. Po jídle, mi přinesl číšník mini dortík se svíčkou a začal zpívat a celá restaurace se přidala, bylo to neuvěřitelný. Myslím, že jsme tu zažila ty nejkrásnější 18náctiny, bylo sice zvláštní to neslavit s rodičema a kamarády doma, ale tohle co se děje je jen jednou za život a nikdy se to nebude opakovat, ale i přesto jsme to strávila s lidma na kterých mi záleží a užila jsme si to hezky Americky!
Včera nebylo v sobotu, jsme jeli na pláž, jelikož přijela host mom nejlepší kamarádka, která je z Washingtonu tak jiná varianta než pláž nebyla v úmyslu. Je vtipný, že jsou obě těhotné, takže to bylo dvě těhule a já :D. Pláž na které jsme byli se jmenuje Venice, je to tam krásny, ale tak to asi na všech plážích, byla teda trošku zima,ale dalo se to vydržet.Ve Venice je známá venkovní posilovna, kde trénoval i Arnold Schwarzenegger! Samozřejmě jsme se museli stavit ve známém In n Out. Dneska jsme byli už jen v kině a chillovali doma, přeci jen jsou to dvě těhule :D.

Po posledních 14 dnech, se dělo tak moc skvělých věcí, že mi přijde jako, když to nemůže být ani pravda. Věřím, že se teď všechno obrátí jen v to nejlepší a ty poslední 3 měsíce budou ty nejlepší.

Jako vždy, krásný začátek týdne :)
Adel
bwt: fotky na rajčeti :)