San Francisco a dny před novým rokem

Ahoj všichni,

  Říkala jsme si, že by bylo lepší napsat článek ještě před novým rokem (teď už Vám zbývá jen pár minut :D), jelikož pak bych chtěla udělat čistě novoroční a všechno to shrnout. To je takový úvod a teď už k samotnému týdnu.
   V pondělí byl takový spíš relaxační den po tom všem co proběhlo. Ale v úterý jsme vyrazili do San Francisca! Musí to zas napsat, ale San Francisco bylo jedno z měst kam jsem se vždycky chtěla podívat, nejen kvůli mostu, ale i kvůli různým seriálům, filmům a tak... takže pro mě město snů (ale tak to všechno tady :D). Jak už jsme psala, vyrazili jsme v úterý odpoledne. Cesta byla nechutně dlouhá, okolo 6 hodin. Jsem chvílema absolutně nevěděla co dělat, jelikož po hodině mě nebavilo koukat z okna ani poslouchat všemožný písničky, no prostě hrůza :D.  Po cestě jsme si v hotelu ještě skočili do posilky, trošku probudit ospalé a líne svaly. Další den ráno, jsme vyrazili objevovat krásy toho kouzelného města. Bydleli jsme asi hodinu autem od centra a jelikož jsme nechtěli být v kolonách na dálnici, tak jsme jeli něco jako vlakem - metrem do centra. Proč píšu vlak- metro.. nevím co z toho to bylo, jelikož vzhledem to bylo oboje a i trasa byla oboje.. většina nad zemí, ale chvíli o pod zemí :D. Vystoupili jsme a šli zjistit jak se dostat blíž k našemu cílovému místu, takže jsme si zavolali oblíbený UBER, je fakt hustý jak to tu je teď slavný, snad všichni to používají ( je to tak i v ČR?). Odvezl nás blíž k pobřeží, kde bylo tisíc krámu se suvenýry a milion turistů. Půjčili jsme si kola, abychom byli rychlejší a dostali se ke Golden Gate Bridge. Cestou jsme se zastavili u všech známých míst, kde jsme se vyfotili a tak. Vždycky jsme žila v tom, že Golden Gate Bridge je kousek od centra, ale není.. kolem jsme tam jeli okolo hodiny a půl. No co k němu říct, je to něco neskutečného! Měli jsme štěstí, že jsme chytli dobré počasí a mohli vidět celý most. Bylo to přesně jako na obrázku, opravdu kouzelný to vidět naživo.. takže když někdy budete v CA, tak se musíte podívat do San Francisca! Bohužel jsme si most neprošli, jelikož tam bylo takových lidí, že bychom to šli fakt hodně dlouho, ale mě to nevadí.. jsme šťastná, že jsme to viděla :). Po tom co jsme odevzdaly ty půjčená kola, jsme zašli na večeři.. chtěli jsme si dát i tu jejich slavnou čokoládu, ale fronta byla nechutně dlouhá, tak jsme se na to vyprdli :D. O San Franciscu se říká, že tam žijí hlavně bohatí lidé, protože je to tam drahé.. a je to pravda. Potkáte v normální restauraci typicky bohatou rodinu, která si tam vybírá jídlo jak když je někde v 5 hvězdičkovém podniku a vy se musíte jen smát na co si hrají :D. Po jídle jsme si zas zavolali Uber a pak vlakem- metrem domů. V hotelu jsme opět využili posilky. Co miluju na Amerických hotelech, jsou postele! Mají je vysoké a šíleně pohodlné :D. Ve čtvrtek ráno nás čekala cesta domů.
   V pátek jsme celý den strávili někde pryč, stihli jsme yogu posilku a i kino. Jsou tady různý druhy kin a tohle bylo to levné, kam jdete na film za 3 dolary, což je o hodně levnější než 12 za normální.. a ještě jsme si koupili zmrzlí jogurt. A pak jsme zašli do levného obchodu jménem Marshall, kde seženete značkové věci za hezkou cenu, jelikož už to není v kolekci, ale to je mi fuk.. hlavně, že je to levný a znakový :D. Dneska v sobotu jsme si ráno zašli na pedikůru, jelikož se do nového roku musí jít s hezkýma nohama :D a pak posilka. Původně jsme měli jiné plány na dnešek, ale všechno padlo a my nakonec budem doma, ale i tak se na to těším. Zas je trochu zvláštní, že vy už máte nový rok a já jsme stále v roce 2016 a ještě divnější je nebýt doma.. ale žiju si svůj sen a příští rok to bude zas všechno při starém!
  Takže Vám přeji krásný a hlavně šťastný nový rok a ať se Vám splní co nejvíc snů :).

Adel.

btw: zas fotky na rajčeti a San Francisco stojí za to :D.

Golden Gate Bridge

Golden Gate Bridge

 

Vánoce

   Zase Vás po nějaké době všechny zdravím !

   Už přišli ty dlouho očekávané Vánoce. Jak už jsme asi milionkrát psala máme volno 3 týdny, což je naprosto super! V pátek 16 jsme šli po škole na "slavnostní" oběd, jelikož nám skončil první semestr ve škole a to se musí přeci oslavit :D. Takže jsme zašli do thajské restaurace, patří mezi mé oblíbené, mají tam šíleně dobrý jídlo. V sobotu ráno jsme vyrazili na náš první vánoční výlet, jeli jsme kousek od Hollywoodu na vysokou školu jménem UCLA, jelikož jsme měli lístky na vánoční příběh Louskáček. Byla to baletní hra, takže plné tance a staré muziky... byla to pěkná věc jak se trochu vánočně naladit. Pak jsme jeli k host mom tetě, která bydlí kousek od Michaela Jacksona dětí, takže jsme si zas zahráli na špióny :D. Tady v Californii je jeden známí fast food jménem " In n Out", takže jsme si tam dali jejich typický burger.. nebudu nic nalhávat, bylo to výborný :D. Pak už jsme teda jeli k té tetě. Je jí 90 let, ale vůbec na to nevypadá. Při našem rozhovoru, jsme narazili na naše oblíbené zpěváky, písničky a kapely, dokonce po nás chtěla napsat na papírek naší nejoblíbenější kapelu, aby si to pak mohla stáhnout a poslouchat :D. V neděli nás čekala další vánoční "nalaďovačka" a to byl Vánoční běh. Po 5 km běhu jsme dostali jejich trička a obrovské medaile. Sice byla docela zima, ale bylo to super! Takže jsme se rozhodli, že poběžíme pak i novoroční běh. Cestou domů jsme se ještě stavili na yogu.. to byla asi ta nejlepší yoga na které jsme kdy byla! A zrovna měli vánoční slevu na celé prázdniny, takže tam můžeme chodit teď přes prázdniny.

  Chtěli jsme ještě před vánocema vyrazit na pláž, ale bylo celý týden ošklivé počasí, takže se nedalo nic moc dělat. Snad poprvé za celou tu dobo co tu jsme pořádně pršelo. Ve středu přijela host mom ségra s dětma a peklo se cukroví. Mamka mi někdy dva dny předtím poslala recept na Linecké, takže jsem pekla i naše České. Oni pekli takové rádoby perníky, které pak zdobili a dělali ( těžko se to popisuje) takové burákové kuličky namočené v čokoládě. Jsem na sebe byla pyšná, jelikož se mi mé cukroví povedlo, chutnalo jako od mamky! Myslela jsme si, že se to nechá uležet a bude jíst pak toho 24 jako to děláme my... ale kdepak :D, většinu snědli ještě během toho dne a zbytek ten další den, ale jako první bylo pryč to mé!  Tady v Americe mají takové ulice, kde jsou všechny baráky vánočně ozdobené hraje tam hudba a tak.. máme jednu takovou ulici i tady u nás v Palmdale, takže jsme tam večer v pátek vyrazili. Nikdy jsem nic šílenějšího neviděla, bylo to vážně hustý. Úplně jak ve filmu! Baráky byly doslova od střechy po zem odzdobené světýlkama a vším možným. Tou ulicí jsme jeli v koloně, jelikož je to tu hodně známé. 

   V sobotu bylo 24, což je u nás štědrý den.. bylo divné se vzbudit a vědět, že se moje rodina doma právě chystá k večeři a vy teprve jdete z postele.. což byla taková první " depka" věc. Původně jsme měla strávit s našima a ségrou večeři, ale nebyla jsme si tím úplně jistá, jelikož jsme se na to necítila, takže jsme si s nima aspoň popřála hezké Vánoce přes zprávy. Okolo 9 jsme zas jeli na tu skvělou yogu a pak k host mom taťkovi na oběd, kde byla snad celé rodina. Nějak zvlášť to neřešili, takže jsme měli je takové lepší sendviče a pak koláč. Po obědě jsme si dali dárky, ale my si ty naše nerozbalily, jelikož jsme si je chtěly dát pod stromeček. Bylo to krásný vidět je všechny pohromadě, jsou si všichni opravdu blízcí! Moje nálada ten den byla hrozně střídavá.. jednou jsme byla hrozně šťastná, pak smutná pak nějaké pak zas veselá.. všimla si toho host mom, takže k večeři koupila 80 chicken nuggets z mekáče ( jakože řízky) a pak Julie udělala kuřecí polévku z plechovky a do toho pouštěli české písničky, chtěla abych se cítila líp a víc jako doma.. bylo to od ní fakt pěkný! Ale lidi v mekáči na nás fakt divně koukali, když jsme jim říkali, že chceme 80 chicken nuggets :D. Pak večer jsme se ještě celá rodina vyfotili ve stejných vánočních pyžamech u stromečku, kde už jsme měli pár dárků, jelikož oni si dávají dárky a pak ten největší dostanou od Santy. V noci z 24 na 25 se mi hrozně zvláštně spalo, byla jsme nervózní z toho jestli se jim budou moje dárky líbit a jestli tam i já něco najdu. Ráno asi okolo 7 nás přišel natěšeně vzbudit nejmladší brácha, že už je to tady. Takže jsme ještě v pyžamech celý rozespalí šli ke stromečku, udělali pár fotek a pustili se do rozbalování. A ano měli jsme i ty americké ponožky plné sladkostí, samozřejmě každý svou :D. Někdy před měsícem se mě host mom zeptala co bych chtěla, říkala jsme, že něco co si můžu vzít domů s tím, že vždycky když se na to podívám budu vědět, že jsme tu byla, takže mi dala takový mini hrníček ( je na ozdobu ne na pití) se Starbucks s nápisem CA a pak jsme dostala ještě jeden, ale už na pití a fakt obrovský .. je to něco mezi termoskou a láhví, šíleně se mi líbí.. jsem si ho chtěla koupit. A pak jsme všichni dostali ponožky a kartáčky :D. A moje dárky se jim taky moc líbily, takže jsme se cítila hned líp. Po rozbalování nás čekal vánoční kostel, nebo spíš " kostel" jelikož to tak absolutně vůbec nevypadá :D. Dokonce jsme zjistila, že ten " kostel" kde jsme byli, tak to bylo původně místo kde se prodávalo jídlo, takže vlastně stará večerka :D. Po obědě jsme sbalili čtyřkolku a jeli k Julie manželovo rodině ( omlouvám se zní to zvláštně, ale nevím jak jinak to napsat :D). Bydlí na farmě, takže mají kolem sebe všude tu typickou CA pouště, takže jsme zas dělala spolujezdce a jezdili jsme.. je to fakt sranda! Okolo 5 jsme měli večeři, ta už byla o něco víc " slavnostní", ale neměli jsme typické vánoční jídlo ( je stejně jako na díkůvzdání), ale kaši ze sladkých brambor, výborné maso na barbecue a zapečené brambory. Doma jsme se pak všichni koukali na vánoční film. 

   Vánoce tu jsou jiné. Takový ten oficiální den tu je 25 a ne jako u nás 24. Sice jsou jiné než u nás, ale pořád jsou krásné! Až na to stýskání, které mám právě kvůli vánocům, nemám vůbec vánoční náladu :D což je u mě fakt divný. 

   Tenhle týden bychom měli vyrazit do San Francisca, tak se nemůžu dočkat! 

  Taková zvláštní věc, kterou bych od Californie moc nečekala je sníh, sice nesněží u nás ve městě, ale na horách tu můžete vidět sníh, což je fakt divný :D.. všude hnědo a žluto a do toho hory plné sněhu. 

   Krásné svátky :)

  

Adel.

Btw: víc fotek je na rajčeti :).

vánoční běh

kostel

tati fotka pro tebe :D

vánoční ráno

ulice plná světýlek

jejich a mé cukroví

  

Z čeho bude Čech v šoku

Všechny zdravím !

   Po dlouhé době jsem se rozhodla zas napsat trošku netradiční článek a tentokrát to bude o tom, na co si tu jako "Čech" musíte zvyknout, protože Vám to přijde naprosto ujetý :D. A přiznávám se, že jsem si taky ještě nezvykla, pracuju na tom, ale není to perfektní.. chce to čas, stát se tou"Američankou".

1) PŘECHÁZENÍ SILNIC - u nás vždycky stojím na chodníku 100 let a čekám než mě konečně nějaké auto pustí a už vůbec by mě nenapadlo do té silnice vkročit s tím, že to auto 100% zastaví. Ovšem v USA má téměř vždycky chodec přednost, takže do té silnice můžete prostě bezhlavě vkročit.. jen já nad tím vždycky uvažuju.

2) POZITIVNÍ MYŠLENÍ - o nás jakožto českých lidech se říká, že jsme negativní, ve všem vidíme problém a věčně nejsem s něčím nespokojení (samozřejmě ne všichni).. když žijete celý život pouze u nás v ČR přijde Vám to jako nesmysl, ale jakmile se ocitnete na delší dobu někde jinde, zjistíte že na tom trochu pravdy bude. Občas ty typické "americké kecy" z filmů se opravdu používají, jako je " only good vibes" a tak. Mají to tu všude napsané a často Vás tak i směřují, takže Vás to chtě nechtě stejně pohltí.

3) HRDOST - neznám moc lidí, kteří by opravdu upřímně řekli, že jsou hrdými Čechy a že jsou pyšní na svou malou zemi a nebo, že by se tím třeba někde chlubili ( vlajkou před barákem, na profilu facebooku,..). Tady Vám to nejdřív přijde trošku přes čáru jak moc to dávají najevo, že tu svou zemi milují, ale když si to začnete uvědomovat .. dojde Vám, že bychom si z toho měli vzít příklad.

4) HOW ARE YOU - je zvláštní, že za každým pozdravem následuje " How are you/ how are you doing". Nejdřív se na to snažíte odpovědět pár větama, ale než to odpovíte, tak ten člověk už chce řešit jiné věci a vy to nejdřív nechápete, jelikož se přeci ptal na to jak se máte :D, Po pár týdnech Vám docvakne, že ta otázka je jen součástí pozdravu a odpovíte na to jen "good/..".

5) VZDÁLENOSTI - 3-5 hodin cesty, kde trávíte pár hodin a pak jedete domů... nic neobvyklého, vždyť to přeci není tak daleko. Na tohle si asi jen tak nezvyknu, vzhledem k tomu, že cesta z Ústí do Prahy už patří mezi ty delší cesty :D.

6) KOUŘENÍ - nevím jistě jestli to tu je zakázané, ale snad ještě nikde tady v CA jsem neviděla nikoho kouřit nebo nějakou cigartu na zemi.

7) JÍZDA - když u nás máte červenou, tak prostě máte červenou a stojíte a čekáte na zelenou, ovšem tady když máte červenou, tak stejně můžete odbočit doprava. Dále pak je divný, že semafory jsou na druhé straně silnice.

To jsou asi takové největší "novinky" na které si tu hodně zvykám.

  Jinak dneska nám konečně skončila škola, což znamená konec prvního semestru a ještě lepší věc 3 týdny vánočních prázdnin! Posledních 14 dní už jsem toho měla plný zuby, jelikož ty konce jsou tak nějak všude těžké, takže dělat miliony esejí, projektů a učit se na testy, bylo občas fakt hustý. Ále tohle už je hotové a teď si už jen užívat krásné dlouhé volno. Opět je před náma hodně výletů! Sice mám trošku strach z vánoc, že na mě padne " homesick", jelikož s tím hodně lidí straší, že je to jedno z nejtěžších obdobích, ale já se zatím cítím nejlíp za celou tu dobu tady, takže doufám, že to bude takhle trvat přes celou tu dobu :). Hodně lidí se mě ptá na mou angličtinu, jestli vidím zlepšení a tak.. a ano vidím! Je to o hodně moc lepší než na začátku, rozumím většinu z toho co mi kdo říká (a když nerozumím jedno nebo dvě slovíčka, tak mi si to domyslím, takže mi ta věta dává smysl na porozumění) a v čem vidím takový největší rozdíl je asi to, že když se hraje v rádiu písnička, tak jí bez problému poslouchám s tím, že fakt i vím o čem je :D. A co se týče mojí řeči, tak jsem se taky myslím zlepšila ( je těžké to říkat o sobe, jelikož na sobe většinou změnu nevidíte), jelikož se cítím trošku víc " ve svých botách" když mluvím. Akorát co dělá některým lidem za problém je můj přízvuk, sice mi ho skoro všichni chválí, ale občas mi nerozumí :D. A moje sny, jsou teď takové trošku zmatené, napůl v češtině napůl v angličtině, takový guláš trošku :D. Psaní v češtině není až tak úplně komplikované, ale jakmile mám začít mluvit, tak mi chvíli trvá než najdu ty slova, který bych chtěla.. no prostě zvláštní situace :D.

  Plno sil do posledních pár dní školy!
Krásný víkend :)

Adel :)

Seattle, thanksgiving a black friday

Všechny zdravím!

   Měli jsme týden prázdniny, kvůli díkuvzdání, takže po delší době konečně čas jen na relaxování... už jsem to potřebovala :D. Jelikož je moje host mamka hodně akční, tak jsme nemohli zůstat doma a nudit se... takže jsme v pátek po škole vyrazili na letiště s tím, že letíme do státu Washington D.C. a města Seattle. Na letišti bylo šíleně moc lidí, protože všichni letěli navštívit své rodiny, právě kvůli díkuvzdání. Cesta by nemusela být tak dlouhá, kdybychom nemuseli přestupovat v San Franciscu, ale co se dalo dělat. Když jsme dorazili na letiště v Seattlu, tak nás vyzvedla host mom nejlepší kamarádka, která tam bydlí. Druhý den (sobota) jsme se ráno pořádně vyspali a nasnídali (miluji ty snídaně! Uděláte si čerstvé vafle, a tak. Mají vaflovač v každém hotelu,je to boží! :D) a pak jsme vyrazili objevovat krásy Seattlu. Jako první jsme si koupili ,,tourist passport,,, takže jsme měli vstupenky na všechny známé věci. Jako první jsme šli na loď. Viděli jsme z ní celé město, bylo to fakt boží až na tu zimu a déšť, ale takové počasí je tam všední - zatažené, déšť a 10 stupňů. Po obědě začínala prohlídka známého fotbalového stadionu ( Seattle Seahawks). Bylo to superobří, nic většího jsme nikdy neviděla. Nemůžu uvěřit tomu, kolik se tam vejde lidí. Když se hraje zápas, tak ta atmosféra musí být neuvěřitelná! Navštívili jsme i aquarium, které si myslím hodně reprezentuje Seattle, jelikož je to hodně rybářské město. V neděli jsme měli v plánu další hodně zajímavé věci. Začali jsme v takovém rádoby vlaku, který nás svezl přes celé město, téměř až k typické tržnici. Bylo to něco mezi vietnamcema a trhama ( například Úštěk) u nás, zkrátka od jídla po keramiku. Kousek od toho kavárna prvního Starbucksu na světě... noo vlastně ne první, ale druhá, ale ta první se zbourala, takže se tohle počítá jako první. Hrozně jsme to chtěla vidět, jakožto milovník kávy :D. A nesměli jsme zapomenout na zeď plnou žvejkaček, trošku nechutný, ale slavný. Začalo se trošku stmívat a my šli do muzea se sklem. Bylo to kouzelný, nechápu jak něco takového mohli vyrobit.. nejen, že to bylo poměrně dost velké, ale i hodně originální. Pak jsme přešli přes ulici do dalšího muzea, tentokrát ,, museum of pop culture,,. Myslela jsem si, že to bude především o hudbě, ale nebylo. Měli tam část o fantasy movies, horror movies a pak zajímavá část s oblečením. Ale nejvíc hustý bylo, když jsme si nahráli písničku jako kapela. Host mom zpívala od Macklemore- Thrift Shop a my ostatní hráli na nástroje. Museli jsme si koupit to CDčko, jelikož na tohle se nesmí zapomenout :D. Už byla tma a my šli asi na tu nejzajímavější ,,atrakci,, Space Needle. Ten výhled byl božský, opět jako obrázek z tumbrl. Seattle je pěkné město něčím i hodně podobný NY (aspoň podle obrázků co jsme viděla a co kdo tak říká). V pondělí jsme se sbalili a jeli do Portlandu (stát Oregon). To už bylo město se sluníčkem. Hrozně moc mi některé části připomínali Ústí nad Labem, asi kvůli té řece a mostu přes ní. Po celém městě můžete najít stánky s jídlem z celého světa a věřte nebo ne, byl tam i stánek s českým jídlem! Takže jsme se tam museli najíst. Nechtělo se mi věřit, že by to jídlo vařili lidi z Česka, ale nedalo mi to a zeptala jsme se... a ano byli! Mluvila jsem s nima česky, ale hůř se mi snad nikdy nemluvilo, nevěděla jsem jak se mluví a cejtila jsem se hodně divně.. vůbec mi to nešlo přes jazyk, né že bych zapomněla češtinu, ale bylo divný mluvit po 3 týdnech česky :D. Dala jsem si guláš a bylo skvělý jíst omáčku a naše knedlíky :D. Host ségrta to jedla poprvé a asi naposledy, podle toho co snědla nebo spíš nesnědla :D. Pak proběhly nákupy a cesta domů. V úterý to bylo šílený, vstávali jsme ve 3 ráno kvůli letu.
   Díkuvzdání se slaví ve čtvrtek, ale přípravy jsme dělali už od úterý, jelikož 23 lidí je přeci jen 23 lidí. Vařili jsme 2 krocany, bramborou kaši s omáčko- sosem, marshmallows + sladké brambory, jahody s banánem v želé, nějaká zelenina, jablečná přesnídávka či co a chleba (né chleba jako u nás, ale když jíme buchtičky se šódou, tak ty ,, buchtičky,, berou jako chleba). No a tohle všechno si pak nandáte na jeden talíř. Přestože mě udivuje co se dá kombinovat za jídlo, tak to pěkně vonělo. Po tomhle hlavní jídle se podává pumpkin pie a buď si to dáte se šlehačkou nebo zmrzlinou, no bylo to výborný. Přijela snad celá rodina, povídali jsme si, poslouchali vánoční písničky a prostě si užívali rodinou pohodu. Tenhle svátek se mi líbí hlavně z toho důvodu, že se rodiny schází proto, aby se viděli a řekli si to ,,díky,,.. a ne a jako o vánocích, kdy je to především o dárcích. Takže doufám, že to budu moc příští rok uspořádat doma (co myslíš mamko? :D).
   Původně jsme měli jít nakupovat na black friday už od 1 ráno, ale únava po uklízení díkuvzdání byla velká, tak jsme šli až v 8 ráno, bylo to asi i bezpečnější :D. Nebylo to vyloženě jako ve filmech, že se tam někdo pere ( myslím si, že to proběhlo právě v tu 1 ráno, kdy se všechny krámy otevřely), ale lidí nespočet. Ve frontě jsme čekali i 45 minut, ale stálo to za to. Ty slevy byly fakt velký. Buď to tam je tak, že máte 70-80% slevu, nebo si koupíte něco a druhou nebo třetí věc máte zdarma nebo hodně levnou. Ale pěkně mě naštvali s botama... na ty slevy nebyly snad v žádným krámě :D. Po velkém nákupu jsme už začali zdobit barák na vánoce, máme dokonce už i stromeček. Zdá se mi to brzo mít už i stromeček, ale tady všichni začínají zdobit den po díkuvzdání. Některé domy vypadají přesně jak z typických vánočních filmů. Zbytek víkendu jsme byli doma na sedačce s kupou vánočních filmů v televizi.
  Už zbejvá týden a pár dní a konečně 3 týdny vánočních prázdnin! Ale nejdřív úspěšně dokončit první pololetí ve škole. Nemůžu uvěřit, že příští měsíc to bude 5 měsíců, což znamená půlka mého pobytu tady... hrozně moc to utíká! Všechno se lepší a lepší a myslím, že za chvíli to bude oficiálně nejlepší!
   Hezký víkend :)
Adel.

PS: všechny fotky na rajčeti  http://adelmackova.rajce.idnes.cz/Seattle%2C_Portland%2C_dikuvzdani/ .

Seattle

Seattle

zeď plná žvejkaček

museum skla

výhled ze space needle

jídlo na díkuvzdání