Sníh, plavání a Griffith Observatory

Všechny zdravím!

   Vracím se po 14 dnech a zase s novinkama. Takže tedy začnu jak to šlo za sebou :).
   Minulý víkend, jsme měli v sobotu večer strávit na svahu a lyžovat, jenže nastaly takové komplikace. Chtěli jsme tam jet na večerní lyžování/snowboardování (jediný kdo měl lyžovat jsem měla být já, jelikož tady lyžují jen staří lidé :D), protože je to o něco levnější a je tam méně lidí než přes den. Vyrazili jsme okolo 3 s tím, že tam hodinu pojedeme a začne to v 6. Jenže host taťka se nepodíval jak je na tom cesta, kterou chtěl jet ... samozřejmě jsme měli "štěstí" a ta cesta byla zavřená z důvodu nebezpečí z velký ledovky. Noo tak jsme museli najít jinou cestu, tu jsme našli, ale byla to jediná možná cesta, jak se tam dostat a jelikož byla sobota + super čerství sníh + pěkný počasí, tak přestože to bylo večerní lyžování bylo tam nespočet lidí. Takže jsme v koloně strávili 3 hodiny s tím, že 20 metrů jsme ujeli tak za hodinu.. do toho začaly sourozenci prudit a host taťka ztrácel trpělivost, takže to otočil a jeli jsme domu :D. Domu jsme dorazili asi v 8 večer, no takže jsme v podstatě strávili den jen v autě :D.
   V pondělí měly oficiálně začít tréninky, jenže... přes víkend byla zima v neděli pršelo a v pondělí taky do toho byla jaká si "bouřka" či co a dokonce začalo i sněžit! Nebylo to sněžení jako u nás, ale sněžilo. Sníh tu naposledy viděli padat, tak před 4 rokoma, takže během hodiny všichni úplně mimo vyběhli ze třídy a začali si to natáčet a fotit, byli z toho totálně mimo :D. No, ale díky tomuhle sněžení, nám opadl pondělí trénink, protože to je venkovní bazén. Pár lidí si z toho dělalo srandu, že nechtějí plavat v zamrzlém bazénu :D. Dokonce na první periodě, kdy mám P.E. tak jsme ten den konečně měli zas něco dělat (na tělocviku neděláme absolutně vůbec nic) a to běhat na čas na atletickém stadionu, ale ovál byl celý zamrzlí, tak nám učitel ze srandy, říkal, že dneska se nebude běhat, ale bruslit :D. No nikdy bych neřekla, že tady něco takového zažiju. Takže konečně v úterý jsme mohli začít s tréninky! Na trénink mě hodila jedna kamarádka, která taky plave... bazén je autem asi 2 minuty od školy a pěšky okolo 10-15 minut, což je fakt super, že se nemusím na někoho spoléhat a prostě tam jen sama dojít pěšky. Jelikož je to high school team, tak jsou ty družstva rozdělený podle úrovní a já jsem Varsity, což je ta nejlepší úroveň. No moc se teď o plavání nechci rozepisovat, protože na něj pak chci zas udělat samostatný článek. Prostě jsem nadšená a zbytek v samostatném článku :).
   Jinak jak asi víte tak proběhla výměna prezidenta, samozřejmě bylo tisíce protestů a tak.. někteří to berou dost vážně.. u nás ve škole je hodně mexičanů, noo a někdy minulý týden tu během A oběda došlo ke konfliktu, kde se poprali snad všichni kluci v tý jídelně.. když jsem pak viděla videa, jak to probíhalo, měla jsem husí kůži jak ošklivé to bylo. Jsou to hold ti "free američani". Spousta studentů se mě i zeptalo, jestli máme pořád ten komunismus a jestli máme kolem země zeď nebo tak.. já už se těmhle otázkám musím jen smát :D. Což mi připomnělo, že jsme na hodině history probírali II. Světovou válku a při vyznačování zemí na Evropské mapě, většina měla problém najít i Francii, tak mě otázky ohledně komunismu v Česku, už vlastně ani nepřekvapují :D.
   Včera což je sobota, jsme byli na výletě! Dopoledne měla host mamka sobotní školu, tak jsem jela s ní, abychom pak rovnou mohly vyrazit a nemuseli se zdržovat cestou domů a zas zpátky na dálnici. Ve škole jsem jí jen pomáhala opravovat testy, opravila jsem přes 80 testů a pak jsem dávala známky ještě do počítače.. no mazec :D. Ve 12 škola skončila a my mohly konečně vyrazit. Jeli jsme do Hollywoodu na Griffith Observatory! Původně jsme se měli jet podívat i na známej "hollywood sign", ale po dlouhé době se konečně udělalo krásné počasí, takže tam bylo hodně turistů.. takže kolon nespočet. Zaparkovali jsme a mohli jsme začít zdolávat pořádný krpál. Je zvláštní, že začnete v údolí, kde pořádně nic nevidíte a pak jak stoupáte a stoupáte, tak najednou vidíte na celé LA. Kouzelnější výhled jsem snad nikdy neviděla, bylo to přesně jako z obrázku! Takový ten pocit nekonečna, kdy vidíte zasněžené hory, město a oceán, prostě celé LA jako na dlani. Šla jsem se podívat i dovnitř té Griffith Observatory... bylo to zajímavé a převážně o hvězdách, planetách a tak. Z Griffith Observatory máte i krásný výhled na slavný nápis Hollywood.. je neskutečný jak daleko od toho jste, ale jak obrovský to je. Pak už jsme jen  vyrazili zpátky k autu. Teď jsem si vzpomněla, že mi host mom říkala, že na místě kde jsme parkovali.. tak je to tam hodně "slavné" na mrtvá těla... hodně vrahů, tam většinou zakopává své objeti. Prý když tam před několika lety byla se svojí kamarádkou, tak tam zrovna potkali tisíc policistů a záchranku, kteří zrovna našli mrtvé tělo.. no je to trošku creepy. Cestou domů jsme se ještě stavili v CA typickém fastfoodu " In-N-Out Burger".

   Byly to další dva zajímavé týdny.. Utíká to jako voda a už skoro jen za 4 měsíce jsem doma...

Krásné pondělí!
Adel.

Griffith Observatory 

výhled na LA

Hollywood nápis

Po novém roce a druhý semestr

Ahoj všichni!

   Už jsou to dva týdny od Nového roku a 20 týdnů do konce mého dobrodružství v Americe... Po novém roce jsme měli ještě poslední týden prázdnin, a tak nějak z většiny jsme ho proflákali nebo nakupovali a nebo byli v kině.. zkrátka pohoda a vůbec mi to nevadilo :D.
   9. v pondělí bylo zvláštní jít do školy... vstávat v 5:15 doma být v 6 s kupou úkolů a tak. Hlavně už je druhý semestr, což tedy znamená, že zas máme všichni "čistý štít" a začínáme znovu. Musím říct, že pro mě bylo o hodně jednodušší začít.. už vím do čeho jdu, jak to tu chodí a HLAVNĚ rozumím bez problému v hodině všemu co děláme! Je to pro mě opravdu o hodně moc jednodušší, zkrátka už se cítím jako když je tohle všechno normální. Loňský semestr nedopadl tak tragicky, jak jsem se bála co se týče známek, měla jsem pár A (1) a pár B+ (2+) což se mi zdá docela dobrý na to jaké předměty mám a na to jak mimo jsem byla :D, ale doufám že druhý semestr budou známky ještě lepší a bude to zas pěkně utíkat.
   Minulý týden bylo ve škole občas trošku těžké neusnout, byla jsem z toho buzení v 5:15 fakt vyřízená :D. Už se to zas pomalu začíná ve škole dávat do normálu. Té únavě pomohlo i ošklivé počasí... každý den tu pršelo, ale né jako je zvykem 2 hodiny max, ale celý den celou noc.. prostě furt! Jeden den při cestě do školy jsme se v autě plavili ve vodě. Nejsou tu na takové počasí vůbec zvyklí, natož připravení :D. Letos tu je jedna z těch větších zim.. takže se bojí, že příští týden bude padat sníh, což by znamenalo "sněžné prázdniny" :D.. k tomu, aby bylo volno by stačilo jen, aby padal sníh, jelikož jak už jsem psala i to je pro ně dost.
  Víkend jsme měli prodloužený až do pondělí, což mi fakt bodlo. V sobotu jsme byli v přírodě na procházce, to místo bylo zvláštní olejníma/olejními/olejovými (nevím jak to mám sklonit, omlouvám se.. trošku mi skloňování teď dělá problém :D) loužema... smrdělo to, bublalo to a bylo to creepy. Po procházce mě host mom odvezla k host sis mamce, kde jsme byly celé tři dny. Na sobotní večer byla pozvaná celé rodina, jelikož se slavily narozeniny. Byla to sranda, hráli jsme vtipný hry, poslouchali písničky a tak. Kolem 9 večer většina lidí odjela, tak jsme šli se ségrou do takové komunitní vířivky, kde jsme byly samotné.. takže to bylo super, asi po hodině relaxu jsme šly domů.. pak jsme celou noc koukali v obýváku na filmy, kde jsme nakonec i usnuli :D. Neděli jsme začali burito snídaní (vařil to její nevlastní taťka).. po snídani nás čekali typicky americky holčičí věci a to manikůra. Nevím jestli jsem jen divná, ale nikdy předtím jsem takové věci nedělala, ale tady chodí malé holčičky už od 3 let, dokonce tu pro ně mají speciální masážní křesla :D. Po manikuře jsme zašli do Ross a pak večeře a vířivka. Celý večer jsme propovídali... poslední dobou si skvěle rozumíme! V pondělí ráno měla ségra trénink, tak jsem zůstala doma a využila čas k volání s našima a ségrou, jelikož se moc často neslyšíme, většinou tak 2x za měsíc a občas ani to ne. Celý den jsme pak jen dělaly blbosti, holčičí věci, poslouchali písničky a samozřejmě vířivka. Až okolo 10 večer jsme jeli domů, cesta trvá vždycky okolo 45 minut, takže jsme pak doma jen hodila věci na zem a zalehla do postele :D.
   Jinak včera jsme měla první oficiální schůzku s plaváním!! Začínáme příští pondělí, teda pokud bude normální počasí, protože plaveme venku. Tím, že je plavání jarní sport, tak máme závody až od března a teď máme jen přípravu na sezónu. Hrozně moc se těším a jsem na to zvědavá :).
 
   Pokud máte jakékoliv otázky, klidně mi napište (https://www.facebook.com/adela.mackova, https://www.instagram.com/adelmackova/ a nebo snapchat : adelmackova).
  Krásný týden :)
Adel.

BTW: Společnost od které tu jsem ( AVK http://www.studovatvusa.cz/) pořádá pro všechny studenty soutěž, taky jsem se zapojila.. tak pokud mě chcete podpořit, tak mi prosím dejte like na https://www.facebook.com/AmerickaKulturniVymena/photos/a.1829435994004963.1073741832.1503051756643390/1824898207792075/?type=3&theater... prosím přímo na facebook stránky AVK :). MOOOC děkuju!

Takhle jsme chodily do vířivky

kaluž z oleje 

Zpátky k roku 2016

Všechny moc zdravím,

    Rok 2016 utekl šíleně rychle. Přijde mi, že čím jsme starší tím je to rychlejší, máte to taky takhle :D ? V loňském roce se stalo spoustu zvláštních věcí.. od šťastných až po ty smutné.. ale zároveň i věci zlomové, kdy jsme se musela sama rozhodnout, zda se opravdu chci vydat na rok do Ameriky.
   Nějak se to všechno začalo vyvíjet už v lednu, jelikož je s tím vším spousta papírování... Přestože jsem se to snažila řešit jako '' velká holka '' sama, stejně jsme potřebovala pomoct.. Takže jsme s našima strávili několik dní u doktorů, kvůli všem možným očkováním prohlídkám a tak.
   V únoru jsme to musela začít postupně oznamovat ve škole, protože jsem potřebovala na rok přerušit studium. Oficiálně jsme to začala všem tak nějak oznamovat a tím to spustilo, tak trošku tu smutnější část roku. Na přelomu března s únorem jsme začala mít trošku problém s nohou, takže se postupně ztrácely mé cíle, které jsme si dala na letní mistrovství v plavání.
   Narozeniny jsme oslavila v březnu, jak s rodinou tak s kamarády.. tyhle věci miluju, když vím, že mám kolem sebe tak super lidi!
   V dubnu jsme si poprvé psala s mojí host family a byla jsme zařazená k nim do školy.. byla jsme z toho šíleně moc nadšená, pořád jsme se jim koukala na stránky, ještě víc koukala k loňským exchange studentům na instagram a byla natěšená, ale zároveň jsem tomu nevěřila.. jelikož se dělo opravdu něco velkého, čemu se nedalo věřit.
   Květen byl takový zvláštní.
   Moje první vyhození z tréninku bylo v červnu, kdy jsme šli na Rainbow run se super kamarádama týden před mistrákem.. no trenérovi se asi nedivím, jak zareagoval, ale my si chtěli ty poslední chvíle maximálně užít.. jelikož už se to všechno šíleně rychle blížilo. Červen byl všeobecně takový chaotický, jelikož zbývalo posledních pár testů ve škole, zbylých pár tréninků ve vodě.. zkrátka ty konce jsou vždycky takové.. ale zároveň to bylo jiné, protože jsme se loučila s hodně lidma.
  Věděla jsme že 1 srpna odlítám, takže jsme si ten měsíc chtěla užít. Měla jsem v plánu 3 rozlučkové párty,  jednu s holkama z plavání, jednu s holkama ze školy a pak s rodinou. Byly to krásné chvíle, kdy jsme si to všichni užili, zase na všechno zavzpomínali a zjistili jak moc závislí na sobě jsme, neobešlo se to bez slz a není se čemu divit.. trávili jsme společně každý den, psali si do noci, vymýšleli ty nejvíc ujeté nápady a teď jsme věděli, že se 10 měsíců neuvidíme.
  1. srpna v 11:00 jsme museli být na letišti.. byla snad ta nejdelší cesta do Prahy, na jednu stranu jsme se těšila na splnění mého snu, ale na druhou stranu říct sbohem bylo těžké. Rada pro Vás, neotáčejte se :D. Hned při cestě nastaly komplikace, co na to říct.. to se stane jen mě :D. Poznala jsme moji host rodinu, začala chodit do Americké školy a začala objevovat krásy Ameriky. A vlastně od té doby jsme začala pořádně psát blog a všechny zážitky v něm. Rok tady odstartoval něco neuvěřitelného.. vlastně já tak nějak pořád nemůžu uvěřit, že tu jsme.. stále mi to přijde jako sen a ani nevím proč. Musela jsme tu překonat spoustu těžkých překážek  a to mě hodně posílilo a osamostnatilo, jelikož ani nemáte jinou možnost než to sami řešit Naučila jsem být pozitivní a víc si věřit, jelikož to tu potkáváte na každém rohu a odhánět a ignorovat ty špatné lidi a věci. Víc jsme poznala sama sebe a o tom to je. Těším se co mi posledních 5 měsíců tady přinese a já vím, že to budou další úžasné zážitky na které budu vždycky vzpomínat a třeba si už konečně uvědomím, že to celé není jenom sen, ale realita, kterou opravdu žiju.
   Chtěla bych poděkovat všem, kteří tu pro mě jsou! Jelikož bez podpory by to nikdy nešlo.. DĚKUJU. A přeji Vám krásný Nový rok, plný nových zážitků.
   Jestli tu jsou lidi, kteří uvažují o pobytu taky někde v cizině.. nebojte se a zkuste to!

Hezký týden!
 Adel :)

Rok v jednom obrázku.