Poslední týden školy, loučení a vše kolem toho

Ahoj všichni,

   Omlouvám se, že jsem se hned neozvala, ale nějak toho bylo moc a nebyl čas, takže to nešlo. Nechce se mi věřit, že mého Amerického dobrodružství je už konec, uteklo tak šíleně rychle a teď sedím v mém Českém pokojíčku a sepisuji článek. Ještě předem se omlouvám za délku článku, ale jinak to nepůjde :D.
   Minulý týden, jsme měli volno až do pondělka jak už jsem psala v předchozím článku. Ve škole nám zbývaly poslední 3 dny, ale nebyly ani normální, ale jen do 12 s tím, že každý den byly jen dvě periody, takže vlastně jedna hodina trvala okolo 2 hodin (takhle to bylo i na konci prvního semestru). V úterý jsem měla PE a English, na Pe jsem šla k host mamce do třídy a pomáhala jsem s úklidem a přípravou na příští rok a na English, jsme prezentovali náš závěrečný projekt ve kterém jsme museli natočit něco jako trailer na film, udělat plakát , storyboard a pak to odprezentovat, zkrátka jsme se snažili náš film „prodat“. Ve středu jsem měla Math a History, kde jsme už měli známky uzavřené, takže jsme jen koukali na filmy a povídali si, a tímhle dnem tak nějak začalo loučení s kamarády. Po škole jsme zašli do restaurace s učitelem ze školy, jelikož jsme spolu strávili pár hezkých okamžiků a je taky velkou součásti mého Amerického života, tak jsme se chtěli nějak hezky rozloučit, takže jsme tedy zašli do restaurace. S mojí host mamkou se nějak domluvili a nakonec mi koupili tu Varsity bundu společně i s mejma „odznakama“… nevím co na tu bundu říct, je vážně cool! Ve čtvrtek byl oficiálně poslední školní den, měla jsem tedy chemii a pak TA, takže taky na pohodu den. Kolem 17 ve škole začala graduation, kde měla být většina mojich kamarádů, takže jsem musela jít. Tím, že je moje host mamka učitelka, tak jsem měla výhodu a mohla jít s ní, nejen zadarmo, ale hlavně jsem mohla sedět s učiteli, což bylo fakt hustý! Celé ta akce trvala asi 2 hodiny, nejdřív se tam hrála hymna, pak pronesli pár slov a mohly se začít říkat jména a každý se šel pro papír. Po "obřadu" přišly na řadu fotky, tak jsem tam musela všechny oběhnout a vyfotit se, byla to sranda, ale zároveň jsem věděla, že jsou to poslední chvíle strávené v mojí škole.
   V pátek měla moje kamarádka něco jako závěrečnou párty se školou nebo tak něco, takže jsem tam celá natěšená jela. Bylo vážně hustý, že na zahradě měli vodní hrad, do toho se grilovalo. Holky pro mě měly překvapení, absolutně vůbec jsem to nečekala, dostala jsem takové album s fotkama a různýma popiskama k tomu, brečela jsem jak nikdy. Tohle byla zároveň i tak trošku rozlučka, bylo opravdu divné se na ně ohlídnout, když jsem nastupovala do auta a vědět, že je to poslední pohled na ně nebo tak něco. Sobota to byla moje rozlučková párty s rodinou, dostala jsem od nich pár takových hezkých věcí a samozřejmě se brečelo, ale já tomu nějak ani nemohla věřit. Večer ještě přijela Sabrina se naposledy rozloučit. V neděli ráno jsme museli hlídat Julie děti a pak po obědě jsme s Britt vyrazily do kina a po kině už jen balení balení a balení. Ale pak nakonec večer přijela ještě Ashley se rozloučit, takže jsme asi 2 hodiny seděly v autě a jen si povídaly..
  Pondělí 5. června aneb můj den odletu.. moje host mamka taky ten den odlítala do Arizony kvůli její škole takže jsem vstala asi v 5, abych si se s ní mohla rozloučit, bylo to šílený.. od tý doby jsem pak nějak nemohla spát, takže jsem jen ležela a čekala. V 10 jsme museli vyrazit na letiště, bylo tak děsivě divné opouštět dům, město, kde jsem žila 10 měsíců. Doma jsem se musela rozloučit s Britt, protože na letiště mě vezl jen host taťka, držely jsme se tak 5 minut a nemohly přestat brečet. Letiště bylo opět s komplikacema, ale to by přeci nebylo ono bez nich :D. Můj host taťka se totiž nekoukl na to, kde je můj terminál, já to věděla všechno, ale on mi nevěřil. Naštěstí vše dobře dopadlo a všechno se stihlo, rozloučili jsme se a pak už vše bylo na mě. Cestou k těm všem kontrolám, jsem nějak nemohla přestat brečet, ale zároveň jsem nemohla věřit, že už jedu domu. K cestě mám jen dvě slova " nechutně dlouhý", přestupovala jsem jen v Paříži a všechno bylo ok, ale kousala jsem se nudou jak hrom, 14 hodin v letadle je přeci jen 14 hodin. Po přeletu, jsem si vyvedla věci a šla čekat na rodiče a Káju, když jsem šla tou chodbou, tak to bylo jak ve snu.. nešlo tomu věřit. Zjistila jsem, že naši přijedou o chviličku později, protože jsou byli v koloně :D, ale byla tam naše kamarádka se kterou jsme byly domluvené, že nás natočí, takže jsme tam čekaly spolu. No pak už přišlo vítání a tím oficiálně skončil můj exchange student rok.
   Jak to celé nakonec shrnout? Byl to rok plný zkušeností, zážitků, jiné kultury a samozřejmě zlepšení jazyka. Asi si spousta lidí myslí, že je to hlavně o jazyce, ale to rozhodně není, je to o větších věcech.. teď vím, že mám dvě rodiny jednu českou a jednu tam, to samé mám s kamarády..vím, že jsem se díky tomu roku stala víc samostatná, protože Vám nic jiného nezbývá než jen spoléhat sama na sebe. Samozřejmě to nebylo vždy růžové a ani to nebylo nic lehkého, ale díky tomu jsem se naučila zvládnout všechny možný překážky. Tenhle rok bych za nic nikdy nevyměnila!
   Chtěla jsem psát můj blog dál nejspíš o tom jaké to je být zpátky doma, protože je to taky jiné než to bylo a taky mě prosila rodina v usa a kamarádi, zda by bylo možné to psát i pro ně, takže je možné, že tu najdete později i anglické články.

Krásnou neděli!
Adel :)

Baby shower, plavecká rozlučka a poslední výlet

Ahojda všichni,

    Zbývá mi poslední týden a s tím asi i dva poslední články z USA, je to docela děsivé. Vždycky přemýšlím nad tím, co jsem za ten týden zažila a vždycky je tam něco čemu se musím v hlavě smát a říkat si jak jen je to možné, stále mě tady hold něco překvapuje :D.

   Po CIF mi skončila plavecká sezóna a s ní i tréninky, což pro mě znamená, že mám po škole volno a můžeme jen vyrazit domů, takže to začalo být všechno tak trošku na pohodu, což se po sezóně vždycky hodí, ten zasloužený odpočinek. Tak trošku jsem začala už balit, protože nechci být ve stresu na poslední chvíli (stejně budu), takže už mám připravený první kufr a druhý přijde na řadu teď někdy, co Vám budu povídat, mám toho požehnaně :D, ale myslím, že to zvládnu zabalit, díky balení jsem se velice skamarádila s takovýma těma pytlema co z nich vysajete vzduch a pak zabírají méně místa :D.
   Minulou sobotu moje host mamka pořádala Baby shower, což je párty kam přijdou pozvaní hosté a přinesou Vám dárky pro vaše budoucí mimčo + se hrají hry jako jak má ta maminka velký břicho a tak. Jelikož tu párty plánovala její ségra, tak jsme jí pomáhali to připravit - výzdobu, jídlo,.. Bylo to fajn, myslím si, že takováhle akce se budoucí mamce bude určitě hodit, jelikož se tam dostávají dárky i typu postýlka a prostě takové ty větší dárky, takže si pak ve finále musí koupit jen to nezbytné. Celé to bylo takové cute, moc se mi to líbilo!
   V pondělí jsme měli rozlučkovou párty s plaváním, tady se to nazývá "banquet". Každý jsme tam přinesli nějaké jídlo a samozřejmě jsme byli tématicky oblečení - Havaj style. Sešlo se nás fakt dost i s trenéry a pár rodiči. Nejdřív jsme se najedli, udělali pár fotek, popovídali si a pak začalo slavnostní vyhlašování různých kategorii. Bylo to šíleně moc emoční pro mě, přiznávám, že jsem tam brečela jak želva :D, nechala jsem si podepsat mojí americkou vlajku od pár lidí a trenérů. Říkala jsem si, že jsem součástí týmu, ale že kvůli mě budou i brečet a tak, to jsem si nemyslela... bylo to kouzelný a ten tým mi bude hrozně moc chybět!
   Jinak během týdne ve škole, jsem musela udělat pár projektů a ve většině předmětů, jsme psali závěrečný testy, abychom to nemuseli řešit v posledním týdnu, který je mimochodem už teď. Ve středu po škole, mě vzal jeden učitel s kterým se moje host mamka kámoší a byla jsem s ním tenkrát v tom museu, tak mě vzal do krámu, kde dělají Varsity bundy, což jsou takové ty typické bundy co ve filmech nosí ty "cool studenti":D. Ta moje bunda ještě není hotová, protože se tam musí našít nějaký věci, ale fíha, nějak nemám slov.
   Teď o víkendu jsme jeli na můj poslední výlet a to byla pláž Ventura, na které jsem byla jako na mém prvním výletě. Měli jsme víkend prodloužený až do pondělí, jelikož je Memorial day - tím že je tenhle den, tak jsou zas všude slevy a hlavně Americký vlajky, když říkám, že jsou vlajky všude, tak opravdu VŠUDE :D. Většinu soboty jsme strávili na pláži a procházkama tam a pak večer vířivka a bazén v hotelu. V neděli ráno jsme si šli na rychlo zacvičit, pak do bazénu a pak na další pláž, myslím, že jsem jmenovala Hollywood beach. Taková jediná věc, co mi na těch plážích vadí je vítr a ještě do toho byla trošku zima, ale já jsem plážomil, takže who cares :D. Udělali jsme samozřejmě tisíc fotek a chillovali tam. K večeři jsme zašli do stejné restaurace jako na mém prvním výletě, což bylo hezké! Koupila jsem nám 3 takové náramky, jako památku, tak byly rády :). Večer jsme pak už unavené sluníčkem byly buď na pokoji a nebo ve vířivce. Dneska ráno jsme vyrazily domů, protože jsme se co nejvíc chtěli vyhnout kolonám, stavili jsme se ještě u host mamky taťky a šli na menší procházku. Dneska už máme v plánu být doma a jen večer si zajít na takový trh, kde mají různé druhy jídla a prej i české, ale to si nedám, vždyť ho budu mít za týden doma.
   Je neuvěřitelný, že tohle je můj poslední týden, myslím, že bude dost náročný hlavně na psychiku, ale na druhou stranu se už těším domu, přeci jen být někde takhle dlouho není úplně lehké. Kdyby jste někdo měl jakékoliv otázky, tak mi určitě napište :).

Hezký týden!
Adel :)

Btw: fotky na rajčeti http://adelmackova.rajce.idnes.cz/

jídlo na baby shower

Konec plavecké sezóny a nemoc

Všechny zdravím,

    Teď jsem neměla moc čas, abych si mohla v klidu sednout a sepsat různé novinky, které se tu udály - dneska KONEČNĚ ten den přišel :D. Je vtipný, že přestože tu jsem pomalu 10 měsíců, tak mě dokáže spousta věcí, tak hezky překvapit. 

   Před týden jsem nějak začala být nemocná, úplně random ze dne na den, což se mi absolutně vůbec nehodilo, protože ten týden byly první důležité a hlavně velké závody a to byl Golden Laguage, na těchto závodech jsme nebyly jen dvě škole, ale všechny školy z naší oblasti nebo jak to nazvat, takže tam bylo vážně ranec plavců. Na začátku jsme si jako vždy zakřičeli náš pokřik a mohlo se začít. Je hrozně pěkný jak si tam všichni fandí a z toho udělají kouzelnou atmosféru, tohle vím, že mi bude neskutečně chybět. Závody jsem sice odplavala s teplotou a vyřízená, ale časy a umístění myslím, že super :D. Druhý den jsem do školy nešla, potřebovala jsem se uzdravit na CIF, takže jsem si hezky celý den prospala- bylo to skvělý :D. V pátek jsem nakonec do školy šla a bylo mi o hodně líp. Vím, že jsem to tady už psala, ale přijde mi takové vtipný, jak pilně tady chodím do školy a jak "velkou" absenci mám - asi 2 hodiny v každém předmětu. Abych si mohla dodělat pár úkolů a prací do školy na které jsem chyběla, tak jsem šla s host mamkou v sobotu do školy, díky plavání jsem toho měla hodně zameškaného, tak jsem měla aspoň tu možnost si to všechno doplnit. Po škole jsme pak skončili u lifetime movies, byla jsem ráda, že jsme nic moc nedělali, protože jsem si chtěla odpočinout a uzdravit se.

   Tenhle týden se docela hodně točil, kolem dnešního dni matek,každý plánoval co by mohl dát své mamce a tak. Když nebudu počítat den matek, tak se ten týden pro mě točil hlavně kolem CIF. Nakonec jsme splnily limit i na štafety, takže to znamenalo, že ve středu pojedeme na CIF i s holkama a nebudu muset být sama s trenéry. V pondělí a úterý jsme měly ještě dva takové vyplavávací tréninky a ve středu v 5:15 ráno jsme mohli vyrazit. Jak jsem psala- splnily jsme limit i na štafety, takže nás jelo 6 + 2 trenéři, takže jsme si půjčili školní dodávku a mohlo se vyrazit. Když jsem přijeli nestačila jsem se divit, ten bazén a to všechno bylo skvělý! Bazén byl 50metrovej, ale tady se závody plavou na jardy, takže někdy kolem půlky dali stěnu. Trenéři nám všem koupili CIF trička, pak jsem vyfotili pár fotek a mohlo se začít čekat na závody. Na začátku hrála americká hymna a já si v tu chvíli nějak uvědomila, kde to vlastně jsem a že to není sen. Vůbec nevím, jak bych mohla popsat tu atmosféru, která tam byla... první hodinu těch závodů jsem měla jen husí kůži :D. S holkama jsem skončily asi na 26 místě, ale i přesto jsme si ty závody užily společně! Já jsem skončila na 8 místě, což znamenalo, že na mě v pátek čekalo finále. Než jsme odjeli domů, tak jsem zašla za trenéry a kamarády tenkrát z parku a nechala si je podepsat na mojí Americkou vlajku. Ve čtvrtek ve škole, jsme měly všechny holky oblečená naše CIF trička a do toho se po škole rozkřiklo, že jedu na finále, takže mě kolikrát random lidi popřáli a tak. V pátek pro mě trenéři přijeli domu kolem 12, nešla jsem ani do školy, ale měla jsem to omluvené, takže se mi absence nepočítala. Trošku jsem se bála být jen sama s trenéry, že to bude divný, ale nakonec to byla vlastně sranda. Na začátku zas hrála hymna a já si opět začala uvědomovat, že si právě plním sen. Řekla jsem si, že bych neměla být nervózní, ale že si to musím užít jak nejvíc jen můžu a to jsem taky udělala. Tím, že tam byla jedna škola ještě z naší "čtvrti" + tam znám ty lidi - plavali jsme společně v klubu, tak jsem se tam s nima bavila a vzájemně jsme si fandili. Když nastal čas na můj závod, tak si všichni stoupli, aby mi mohli fandit... byl to opravdu krásný a já si svých posledních 100 amerických metrů ve vodě užila, jak nikdy. Zlepšila jsem si čas a posunula se o jedno místo a získala medaili. Po závodě na mě čekalo ještě CIF FINALS tričko, které nám zas trenérka koupila. Domu jsme přijeli asi v 10 večer a já vyřízené z toho všeho, jen padla do postele a spala, musím říct, že takhle dobře se mi dlouho nespalo, myslím že to bylo tím vším a hlavně tím, jak moc šťastná jsem byla. V sobotu na mě čekala sobotní škola - poslední! A pak přijela host mom mamka oslavit den matek, takže jsme si udělali hezké rodinné odpoledne. Pak mi napsala kamarádka jestli bych u ní nechtěla spát, takže mě ještě host mam vezla v 8 večer do krámu, kde jsme měly sraz. Bylo hezký strávit zas čas s kamarády!

    Mám před sebou posledních pár týdnů a rozhodně si je užiji jak jen nejvíc to půjde! Ale už si začínám uvědomovat, že to mé dobrodružství tady, začíná končit a vlastně se už i začínám těšit domů.

Pěkný den matek,

Adel :)

naše sestava

holčina z Německa

Přidat popisek

Poslední normální závody + poslední JV trénink a poslední měsíc

Ahoj Všichni!

  Když si teď čtu, tak ten název tak mě to docela děsí - poslední tohle poslední támhleto. No co na to říct, je to docela halda :D.
Od pondělí jsem se rozhodla být veselý člověk a netrápit se počtem dnů, které mi zbývají a rozhodla jsem se být nejvíc veselá jak jen můžu a užívat si to tu na 10000%, což se mi zatím daří a věřím, že bude :).
    Ve škole to byla jako vždy stejný, akorát je fajn, že už mám všechny eseje napsaný a nemusím je dokonce roku řešit! Musela jsem napsat 6 esejí na každý předmět, psaní mě naštěstí baví, ale byla to otrava. V úterý nám rozdávali ve škole takové papíry, které dostanou jen studenti, kteří mají GPA nad 3,5 a já jsem ho taky dostala, což přivedlo mého učitele angličtiny na téma o Česku a tak nějak hlavně o mě, takže se mě celá třída vyptávala na všechno možný a vyprávěla jsem jim různý příběhy a tak, některým věcem jako třeba mojí cestě do USA jsme se opravdu hodně smáli (předtím to moc k smíchu nebylo :D). Ve středu jsme měli poslední normální závody - škola se školou. Bylo to docela smutný, ale chtěli jsme do toho dát všechno, ať si to pamatujeme ! Trenér pak po závodech pronesl, jeho typickou řeč a užili jsme si to jako vždycky. Pak ve čtvrtek byl poslední trénink, kde jsme byli celý tým, protože JV už mají po sezóně, takže jsme udělali takovou typickou věc, kterou dělají každý rok pro seniors - já sice nejsem, ale je to pro mě teoreticky, taky poslední rok, takže jsem to dělala taky. V čem to spočívá? Všichni seniors plavali jejich posledních 2 bazény a všichni ostatní fandili a nakonec jsme strčili i trenéra do vody a udělali fotku.
   V pátek jsem nešla plavat, ale místo toho jsme se hezky oblíkli a vyrazili na host ségry benquet - což je rozlučková párty s týmem ve škole a jsou zvaní i rodiče. Byl tam celý tým roztleskávaček, no neumím si představit být jedna z nich :D. Bylo to asi na 2 hodiny, řekli se jaký byl rok, rozdalo se pár hodnoceních (nejlepší tanečník,...) a mohlo se jít domu.
   Sobotu jsme pomalu celou strávili na rozlučkové párty s ostatníma exchange studentama, jeli jsme k jedné holčině domů. Bylo to pozváno víc lidí a my s host mamkou je neznaly a bylo to takové no zvláštní až na to, že jsem jela na koni! Pak jsme si jeli zlepšit náladu na večeři k host mam ségře, kde jsme řešili blížící se baby shower! Host mamky ségra mi říkala, jak bude divný až odjedu, že jsem teď jak rodina a že mě mají rádi... tohle mě vždycky tak potěší!! Dneska neboli v neděli jsme půlku nakupovali a pak se jen doma váleli po dlouhé době.

Pokud se na něco chcete zeptat tak mi klidně napište moc ráda vám poradím nebo cokoli!
Pěkný první Máj!
Adel :)

nejsme tam všichni :(

Velikonoce a školní koncert

Ahoj Všichni,

  Omlouvám se za to, že nebyl minulý týden článek, ale nějak nebyl čas, pořád jsme něco dělali a někde byli. Takže to dám dneska všechno dohromady, upřímně se trošku bojím délky článku, tak snad to nebude vadit :D.
   Před 14 dny, jsme měli ve škole testování všech Juniors class - a já jsem tu taky Junior, takže se mě to týkalo. Jakožto exchange student bych je dělat nemusela, protože jsou to testy, které Vám mohou pomoc pak na vysokou školu, ale říkala jsem si, že si to můžu zkusit a hlavně se mi nechtělo sedět 3 hodiny v nějaké třídě a nic nedělat. Testy byly z matematiky a angličtiny, no nebylo to až tak hard. Sice bylo přes týden testování, ale měli jsme jako vždy ve středu závody, tentokrát to bylo trošku jiné, jelikož to byly poslední "home meet" pro Seniors a vlastně, tak trošku i pro mě. Všichni seniors dostali něco jako plavecké šerpy a kytky, trenér řekl pár pěkných slov - bylo těžký nebrečet, držela jsem to v sobě zuby nehty :D a pak se vyfotili a bylo po závodech. Aby ten den byl ještě trošku víc "slavnostní", tak jsme se po závodech všichni sešli v restaurace a šli společně na pizzu a pak mě Ashley hodila domů. V pátek pak jsme po tréninku s holkama zašly na véču a pak do kina, protože jedna z nich měla v sobotu 18 narozeniny a tak jsme to chtěly trošku oslavit, bylo to super! O víkendu jsme začali žít hlavně Velikonocema, V sobotu dopoledne byla host mamka v sobotní škole a já měla za úkol upéct Brownie - poprvé v životě a všem nakonec chutnalo. Odpoledne jsme jeli k Julie, protože jsme slavili první neoficiální velikonoce s host mom mamkou. Dostali jsme od ní pár sladkostí a užili si rodinné odpoledne. V neděli už byl ovšem už ten oficiální Easter. Nejmladší brácha nás přišel asi v 7 probudit, že musíme okamžitě vstát a jít se podívat na náš košík se sladkostmi. Každý jsme dostali hromadu sladkostí! Pak nás čekala Americká tradice- hledání vajíček. Myslím si, že každá rodina to má asi jinak, protože někdo hledá ty nabarvená vajíčka a jiní... jako my hledali plastová vajíčka a uvnitř s nějakou sladkostí. Nečekala bych, že to bude tak ostré, ale je to asi tím, že jsem nevyrůstala s 2 bráchama :D. Odstartovalo se hledání a byl to jak boj o poslední kousky jídla, ale nakonec jsem ukořistila asi 15 vajíček... sice jsem na tom byla nejhůř, ale "who cares". Host taťka nám všem udělal snídani a pak byl čas na velikonoční návštěvu kostela. Někdy po obědě jsme vyrazili k Julie manželovi mamce (OMG to mé vysvětlování :D), kde byla celá rodina a taky čtyřkolky. Grilovali perfektní jídlo, zazpívali jsme si pár country písniček a pak zajezdili na velkých čtyřkolkách, zkrátka pěkné velikonoce. U nás je zvykem mít v pondělí volno. tady bohužel nebylo.
   Minulý týden ve škole, bylo všechno tak nějak při starém. Ve středu jsme měli "pictures day", takže jsme si fotili týmové fotky a skupinové a tak. V pátek byl velký den- naše škola cosi vyhrála a to pro nás znamenalo, že přijede High school nation (https://www.instagram.com/highschoolnation/) - co to znamenalo? Měl to být koncert, kde bude někdo slavný. Nebyla jsem si jistá co od toho čekat, ale nakonec super akce! Byl to takový festival, protože naše škola má 4 tisíce studentů, což je poměrně dost. Byli tam různí zpěváci, třeba Drake Bell a pak takové ty začínající pěvecké hvězdy a to nejlepší Roshon Fegan!!! Jestli vám jméno nic neříká, tak je to týpek co byl hodně na Disney a- mám s nim fotku!!  Byla jsem z toho vedle :D. Pak mě čekal už jen trénink a konečně po 150 letech nákupy.
  Včera - neboli v sobotu měla host mom babička narozeninovou párty, ale každý si představí poklidnou sešlost s rodinou, jelikož jí bylo 85.. ovšem to by nebyla Amerika, že :D? Kámoší se s mexičanama, kteří tančí, takže proč si nepřát mexickou oslavu s tanečníkama. Nasmáli jsme se u toho jako blázen. Dneska jsme strávili celý den doma.
   Minulý týden byl hodně depresivní... asi 2x jsme se s kamarádkama rozbrečely, protože víme, že za to celé za chvíli skončí.. byla jsem celý týden v takové zvláštní náladě, ale myslím, že i tyhle stavy k tomu patří, není lehké se smířit s tím, že tohle kouzelné dobrodružství je pomalu u konce. Zbývá mi okolo 42 dnů a rozhodně si je užiju jak jen nejvíc to půjde, protože tohle se už nebude nikdy opakovat a poslední dny nechci strávit v depresích z odjezdu, ty pak můžu mít 16 hodin v letadle domů :D.

Krásný poslední dubnový týden.

Adel :)

Roshon Fegan!!!

Americký Prom

Ahoj všichni,

   Jako vždy po týdnu s dalšíma Americkýma zkušenostma. 

Vesměs se celý minulý týden točil kolem sobotního ''prom''. Dokončovaly se volby krále a královny, poslední pozvání na prom ve velkém stylu, když píšu ve velkém stylu, tak opravdu ve velkém stylu jako je tomu zvykem v Amerických filmech (tady vám dávám odkaz školního instagramu ať máte zhruba představu https://www.instagram.com/p/BQwmBHFFsdd/?taken-by=phsfalcons_ ), lidi s plakáty, růžema písničky všechny věci které si jen umíte představit :D. Jeden kamarád pozval svou holčinu dokonce v Disneyland. Když nepočítám ruch kolem prom, tak se ve škole až tak moc věcí nedělo - takové ty normální každodenní rutiny - škola- trénink- úkoly, však to znáte :D. Ve čtvrtek jsme teda ještě měli závody, kde jsme si s holkama splnili CIF limit na štafetu, tak jsem ráda, že tam nepojedu sama s trenéry a že si užijeme poslední závody společně ! 

   Konečně tak dlouho očekávaná sobota - prom! Měli jsme tolik plánu jak by sobota mohla probíhat, opět se všechno změnilo, aneb když bydlíš s těhotnou host mamkou :D. Takže teda všechno padlo a my jen spoléhali na šikovnost mojí host ségry, která miluje make up a všechno kolem toho. Někdy kolem 12 jsme se sbalili a jeli k host mamce ségře, kde jsme mohly začít s vytvářením našich tváří a vlasů. Asi po 2 hodinách mě ségra konečně ''dodělala'', musím říct, že tolik make up jsem na sobě nikdy neměla, nejsem typ holky která vstane o 2 hodiny dřív, aby se malovala mě vystačí řasenka a občas se obejdu i bez ní :D, takže se ze mě stala asi o 7 let starší osoba :D. Pak se namalovala ségra, naštěstí už začala doma než jsme odjeli, protože jsme měly co dělat, abychom to stihly. Po náročném malování jsme se doma jen převlékly do našich šatů, udělali pár fotek a mohli vyrazit do školy, kde na nás čekalo typické prom focení a pak autobus, který nás odvezl na místo. Ve škole jsem potkali všechny své kamarády, jelikož je to jakoby jejich prom tím, že jsou Seniors, takže jsme se tam nějak společně bavili. Okolo 5 přijelo 8 autobusů a my konečně mohli vyrazit. Cesta byla asi 2 hodiny, jeli jsme do Country klubu kousek od pláže, nevěděla jsem co si pod tím mám představit... když jsme dorazili, tak jsem jen stála s otevřenou pusou, nic krásnějšího a luxusnějšího jsem nikdy neviděla, takže těch 135 dolarů za ples, rozhodně stálo za to! Je vtipný jak jsme se všichni proměnili v něco ''luxusního'', holky v kouzelných šatech kluci v oblecích a tak, vypadalo to všechno přímo božsky. Ta budova, kde jsme byli měla dvě části - vnitřní kde se tancovalo a bylo tam občerstvení a venkovní, kde byli lavičky a stoly a nad nima světýlka, bylo to opravdu krásný, místo kde by svatba byla jak sen :D. Asi v 10 večer proběhlo vyhlášení krále a královny, pak jejich první tanec a mohlo se pokračovat. Ten večer tak rychle utekl! Ve 12 jsme už museli vyrazit domů, takže jsme byli ve škole někdy kolem 2 a než jsme se dopravili domů, tak byli rázem 3 :D. Byla jsem vyřízená, ale stálo to za to! Upřímně se mi tam nejdřív moc nechtělo, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem šla a myslím, že bych pak litovala, takže určitě budoucím exchange studentům doporučuju, je to jedna z dalších amerických zkušeností :). V neděli jsem asi po 150 letech vstala v 10 ráno, což naprosto nechápu, protože tu neumím spát déle než do 8 a je jedno v kolik jdu spát :D. Pak přijely Julie děti a my všichni vyrazili do parku, kde jsme si dali i oběd a užili se příjemného počasí. 

Tenhle týden máme hodně volný a plný suplů v hodinách, protože se děla testovaní 11tého ročníku, kvůli kreditu na vysoké školy. A o víkendu Velikonoce! 

Btw: dneska byl mezinárodní den sourozenců.

Pěkný týden

Adel :)

PS: jestli máte jakékoliv otázky, klidně mi napište ať už tady do komentářů, na facebook nebo na instagram nebo kamkoliv :).

Pep rally, Six Flags

Hi everyone,

   Jsem tu jako vždy po týdnu s dalšíma vzrušujícíma news! 

   Upřímně se mi v pondělí do školy absolutně vůbec nechtělo a to myslím naprosto vážně :D. Pomalu celé pondělí jsem ve škole prospala, naštěstí ten den byl takový ten rozjížděcí, takže to bylo easy až na druhou periodu, kde jsme konečně prezentovali náš projekt na english- jak už jsem psala v minulém článku, tak to byl soudní proces, kde jsme museli (moje skupina) obhájit nevinnu. Měla jsem na sobě takové to slušné oblečení co se nosí k soudu a učitel měl ten ''hábit'' co mají soudci, jsem si hned vzpomněla na naší Soudkyni Barbaru :D. Takže ještě k tomu projektu- zabralo to celou hodinu, byl to vážně dlouhý proces, ale nakonec jsme to VYHRÁLI! Úterý bylo jen úterý, zkrátka další unavený den + mě začaly bolet záda -_-. 

  Ve středu byl poslední ''no students day'', byla jsem sama doma, tak jsem se hezky vyspala a pak po dlouhé době pokecala s českýma kamarádama a pak jsem si šla zaběhat. Když se host mamka vrátila ze školy, tak mě a host ségru hodila do obchoďáku a my si konečně koupili prom šaty! 

  Čtvrtek byly další závody, ale chytli jsme pořádný vítr, takže časy stály za nic, ale my si to vynahradili tou srandou. 

   Na pátek jsem se moc těšila, protože bylo spring sports pep rally, kde jsme vystupovali i my s plaváním. Pořádně nikdo nevěděl co budem dělat, ale nakonec myslím, že to bylo super a vtipný pro publikum a i pro nás. Dělali jsme závody bez vody- plavci leželi na skateboardu a u toho pohybovali rukama jakoby plavali a ostatní fandili, když ''závody'' skončily, tak jsme zakřičeli náš týmový pokřik a bylo hotovo, dala bych vám odkaz na instagram naší školy, ale zatím tam nedali ty videa. Všeobecně to mám ráda, ta atmosféra kterou udělají je neskutečná a není falešná. Na tréninku jsme se pak asi hodinu fotili do yearbook.

   V sobotu jsem měla další závody. Byly větší než normálně, protože tam bylo asi 10 škol. Před zahájením závodů si tam každá škola zakřičela svůj pokřik a mohlo se začít. Potkala jsem tam i trenéry a kamarády z parku, kde jsem předtím plavala, se všema jsem si popovídala a bylo fajn je zas vidět. Čekal mě 100 znak a chtěla jsem si splnit 100% čas na CIF limit, byla jsem pořádně nervózní. Kamarádky mi před startem říkaly, že mi budou fandit tak moc, abych to dala. Nakonec u mé lajny stál celý náš tým, a když jsem plavala, tak jsem je dokonce slyšela což se mi nikdy nestalo. Po závodě jsem šla k našemu místu bez jakéhokoliv očekávání, že jsem to zaplavala, ale z dálky jsem viděla jak mi trenérka běží naproti s otevřenou náručí a křičí na mě, že jsme to dali! To znamená, že tam opravdu jedu!!!! Pak mi u nás na místech všichni pogratulovali a objali mě. Bylo to pro mě něco kouzelného, hodně těžce se to popisuje, ale ten pocit co jsem na těch závodech měla, bylo jako být ve snu. Tohle mi dodalo tu dávno ztracenou motivaci, kterou jsem potřebovala a ten pocit myšlení, že je možný všechno, protože po všem co jsem tu prožila/prožívám, vím že dá opravdu všechno zvládnout a to si myslím, že je i jeden z účelů toho být exchange student, protože to není jen o zdokonalení jazyka, ale i o něčem mnohem větším :). 

   Minulou neděli jsme si koupili vstupenky do Six Flags, protože na to byla sleva, ale musíte ji využít maximálně během jednoho týdne, takže neděle byla ideální. Six Flags nebo taky magic mountains je místo kde jsou horské dráhy všeho druhu - vzhůru nohama, do stran, lítání a já nevím co všechno, ne jako u nás na pouti v Chabařovicích :D. Musím říct, že to byl velký adrenalin ač mám horské dráhy v Americe ráda. Každá atrakce byla pojmenovaná po jiném DC super - hrdinovi, což se mi zdá originální. Po 5 hodinách jsme byli K.O., tak jsme vyrazili domů a do bazénu.

   Další skvělý týden zamnou. V sobotu už je prom, tak jsem zvědavá na další high school zkušenost :). 

Pěkné jarní dny

Adel :)

Spring break

Všechny zdravím!

   Tak dneska je neděle, posledních pár hodin jarních prázdnin a pak hurá na 9 týdnů do školy a pak domů. Tohle tady byly moje poslední prázdniny, docela hustý :D.
   Čekala jsem to trošku jiné, jelikož jsme měli dělat úplně jiné věci, ale počasí nám nepřálo, takže se všechno muselo změnit. Nebylo úplně mega hnusně, ale z těch 27 stupňů se sluníčkem na deštivé počasí s 15 stupni byl přeci jen trošku skok na místní poměry :D. V sobotu jsem začala spring break s plaveckýma závodama, kde byla fakt sranda! Strávili jsme tam pomalu celý den, takže jsme pak všichni byli spálený od sluníčka, ale to neva :D. V neděli jsem se konečně pořádně vyspala, nevím proč, ale i když je víkend tak spím maximálně do 7 hodin, ale tentokrát, krásně do 9. Někdy po obědě mi holky z plavání napsaly jestli nechci jít na bowling a že si tam dáme pak i něco k jídlu, takže jsme se asi v 5PM sešli. Nakonec nás bylo asi 6 a jak jsme hráli, povídali si tak jsme vymysleli, že by bylo fajn udělat sleepover. Všechno to vyšlo a někdy kolem 9PM jsme vyrazily 4 k jedné holčině, ale co by to bylo za sleepover bez pizzy a nějakých sladkostí, tak jsme se cestou stavily ve Walmart pro nějaký blbosti. Celý večer jsme propovídali a prostě si to užili. Ráno jsem musela odjet okolo 8, protože ta holčina u který jsme byly, musela do práce. Zbytek dne jsme tak nějak doma proflákali, když nepočítám začínající rekonstrukce pokojíčku pro mimčo. V úterý jsem se sešla s Vanessou a šly jsme omrknout nějaký šaty na blížící se prom. Naštěstí má auto, tak jsme nemuseli být jen v obchoďáku, ale mohly jsme projet i menší krámky. Našla jsem jedny šaty, který byly tak akorát cenou a i fajn na prom, álee občas tu mám problém s kreditní kartou, takže jsem měla samozřejmě smůlu a šaty jsem si nemohla koupit. Chtěli jsme dát další přespávání, jenže druhý den už jsem měla plány s rodinou, tak to bohužel nešlo. Ale i tak bylo hezký konečně strávit nějaký ty dny s kamarády a mimo ''domov'', bylo to pro mě zase něco jiného, protože během normálního týdne není čas na to někam s kamarády jít a přes víkend jsme většinou taky pryč a upřímně jsem předtím ani moc kamarádů neměla, ale od druhého semestru se to hodně změnilo :). Ve středu jsme jeli s Julie a dětma a samozřejmě host mamkou k jejich babičce, kde jsme strávili celé dopoledne a pak, že pojedem do Ikea, jejich Ikea je myslím největší v USA. Je vtipný jak stejný to tam bylo a to myslím doslova, připadala jsem si jako u nás v Praze :D taky jsem si dali jejich typické masové kuličky a chutnají stejně :D. Bohužel jsou děti malé a takové trošku akční a nákupy se jim nezamlouvají, tak jsme asi po 15 minutách museli odjet, takže jsme to tam ani celé neprošli. Na čtvrtek a pátek už byly plány ! Někdy kolem 10 ráno jsme zajeli s host mamkou a ségrou pro její starší neteř a vyrazili jsme do San Diega a konkrétně do Sea Worldu ! Začali jsme na vystoupení zvířat, kde jsme si dali i náš oběd. Od názvu Sea World je jasný, že to bude o rybách a všem možným ve vodě, ale první vystoupení na kterém jsme byli, bylo s ''chlupatýma'' zvířátkama :D. Vždycky obdivuji co je dokáží naučit a jak dokonale to vypadá. Měli tam různé pavilony žraloci, tučňáci a tak, jako vždy jsme prošli všechno. Pro mě rozhodně nejlepší vystoupení bylo s delfíny! Vždycky byl můj sen je vidět a konečně jsem si ho splnila! Seděli jsme v první řadě, sice jsme všechno viděli nejlíp, ale ''zaplatili'' jsme za to.. jelikož po vystoupení jsme byli mokrý jak když jsme právě vylezli z vody :D. V 5 hodin se Sea World zavíral a my vyrazili na hotel, ale nejdřív jsme chtělo vidět západ slunce na pláži. Bylo to kouzelné! Udělali jsme pár fotek, chvíli poseděli a pak už nás čekal hotel, kde jsme museli využít po prochozeném dnu vířivku. Druhý den ráno po snídani jsme ještě chvilku pobyli na pláži, před tou dlouhou cestou domů. Zbytek dne jsme pak strávili u Julie. O víkendu jsme měli kempovat, bohužel nám počasí jak už jsem psala nepřálo, tak se to zase zrušilo. Ale teď začali kvést typické CA Poppy a my je naštěstí máme asi 15 minut od baráku, tak jsme se na ně jeli podívat. Je to plná louka (jestli se to tak dá nazvat) oranžových kytiček. Ty kytky jsou tu chráněné a hodně známé, jezdí se na ně dívat lidi z celého světa a musím říct, že to tam bylo fakt narvaný. Do toho je host mamka těhotná, tak jsme využili krásného místa a nafotila jsem ji těhotenské fotky. Na večer jsme vytáhli kola a jeli se projet okolo baráků a tak. Dneska nebo-li v neděli jsme šli celá rodina do přírody, byla to sranda. A jako takovou utěšovací tečku nakonec jarních prázdnin udělal host taťka kuřecí maso na barbecue. A teď už jen chvíle a zase do školy, musím říct, že se mi vůůbec, ale vůbec nechce, jsem si teď zvykla vstávat později a zítra zas v 5:45.
   Sice se hodně plánů změnilo, ale myslím že i tak to byly super prázdniny a hlavně poslední, což je vážně  divný.

  Pěkný začátek týdne !
Adel :)

jako vždy fotky na rajčeti :)
btw: omlouvám se jestli nějaký věty nedávají smysl a nebo za můj pravopis, ale psaní a mluvení česky je čím dál tím víc těžší :D.

dnešní procházka 

CA poppy

něco kouzelného 

Plavání II.

Všechny zdravím!

   Právě sedím s host mamkou ve Starbucks a říkám si, že by bylo fajn si konečně sednou ke článku o plavání a hezky ho napsat.

   Plavu za školním tým, takže je to trošku jiné než plavat za klub někde v parku nebo jako u nás někde v klubu. Jelikož tu většinou neplavou celý školní rok, ale jen na jaře, tak se na to musí brát ohled a ještě k tomu jsou rozdělené skupiny na JV a Varsity. JV jsou ti co se teprve začínají učit plavat a Varsity jsou ti co už umí plavat nebo plavali v minulé sezóně, tudíž se do Varsity týmu musí splnit časy, jelikož si plavci musí být v nějak rovní kvůli tréninkům. Když píšu o trénincích, máme je od pondělí do pátku od 3:00PM do 6:00PM, protože je ten bazén menší a nás je hodně, tak první hodinu a půl plavou Varsity a pak JV, což znamená, že ten kdo neplave tak posiluje, běhá a tak. Plavecké tréninky jsou tu poměrně dost easy oproti tomu co jsem zvyklá plavat u nás v ČR. Myslím si, že je to hlavně tím, že plavou pořádně jen 4 měsíce v roce, takže v tom mají takovou nevýhodu no. Ale na druhou stranu na to, že jsou to jen 4 měsíce v roce, tak jejich technika není špatná, jen potřebují plavat a plavat, protože spousta z nich nedokáže odplavat 5x75 kraulem. Bazén je zase venkovní a na jardy, jak už je v USA zvykem. Máme dva trenéry, jeden z nich je učitel na naší škole a pak trenérka, které pracuje jinde, ob dva dřív taky plavali.. trenér plaval dokonce za naší školu, ovšem trenérka plavala ve Washingtonu a pak sem šla na vysokou, kde taky plavala a podle jejího vyprávění, byla opravdu hodně dobrá, byla v první division na CIF. Co je CIF.. jsou to největší závody v CA, je to něco jako u nás mistrák, zkrátka tam jedou všechny školy z CA. Na tyhle závody se musí splnit limity, jelikož jsou to prestižní závody... ty závody jsou rozdělené do 4 division, což znamená, že první je nejlepší a 4 nejhorší, sice je to takhle rozdělený, ale ve finále plavou všichni dohromady a z těchto závodů se pak můžete dostat i na CIF dospělých, kde už jsou takové ty typické velké hvězdy USA. Teď jen doufám, že jsem to vysvětlila, tak aby to dávalo smysl :D. Naše škola na tom upřímně není úplně nejlíp.. ale loni se tam holky málem dostali na štafetu. Jak už jsem několikrát psala.. plavu skoro 13 let, měla jsem lepší období, ale posledních pár let spíš to horší, ale vždycky jsem měla nějakou motivaci plavat a snažit se, ale hlavně protože to mám ráda. Hned na prvních amerických závodech jsem si splnila limit CIF do té 4 division, takže z toho byli všichni úplně nadšení a hlavně trenérka a tak nějak mi přijde, že to všem dodalo motivaci o to bojovat. Na posledních závodech, jsme si dokonce s holkama splnily limit na štafetu!!! Takže nepojedu sama, ale pojedem jako TÝM!! Nemůžu se dočkat, bude to něco neuvěřitelně hustého. Tajně doufám, že tam třebas čirou náhodou bude někdo slavný :D. Když píšu o závodech... závody máme většinou 1-2 týdně, každý týden se to střídá.. jednou středa další týden čtvrtek a občas sobota. Na závodech jsme jen 2 školy a dá se říct, že mezi sebou soupeříme. Každá škola má určené dráhy a pouze 3 závodníci na jeden start z každé školy. Závody jsou vždycky po škole tak na 3 hodiny. Jak už je u Američanů zvykem, tak umí vytvořit neuvěřitelnou atmosféru! Všichni se navzájem podporují a fandí. Koupili jsme si týmové plavky, trička a mikiny a pak jsme dostali od školy bundy, batoh a kalhoty a to se bude zase na konci sezóny vracet.
   Tuhle sobotu jsem měla závody a všichni o těch závodech mluvili, že jsou spíš pro zábavu než pro časy, nevěděla jsem co si pod tím mám představit, teď už mi to došlo :D. Bylo to asi 12 škol s tím, že se všechno plave na štafety, takže jste jako tým a nemusíte řešit to jestli splníte limit na CIF nebo ne. Takže se plavalo třebas 12x50 kraul, 8x50 polohovka a tak, nejlepší a nejvíc zábavný bylo, když jsme plavali 8x50 nohy, to se bralo úplně jako sranda, jeden tým si tam vzal vtipný plavky sluneční brýle a plavali :D. Pak tam byla štafeta trenéru, což bylo taky super :D.
  Náš tým sice není nějaké třída, někde na vrcholu, ale myslím, že to nevadí, protože se můžou pyšnit tím jak skvělý tým jsou! Všichni tam jsou si neuvěřitelně blízký, ať jsou to mexičani nebo nás 5 bílých...Každý se podporuje a pomáhají si, ať už mezi JV a nebo Varsity, prostě jeden velký tým. Z tohohle bychom si taky měli vzít příklad, z toho jak tým umí držet spolu. Před každým závodem si zakřičíme náš školní pokřik a je všem jedno, že třeba nevyhrajeme jde hlavně o to se vzájemně nabudit, pak nám trenéři řeknou pár slov.
  Myslím, že je to další skvělá High School zkušenost... školní sportovní týmy, ať už to bylo mé nepovedené cross country nebo teď plavání, které miluju. Je jedno jestli jste nikdy předtím ten sport nedělali i oni jsou začátečníci a hlavně jde o to, že právě tam je nejlehčí způsob jak si najít ty americké KAMARÁDY.

No zas jsem se o tom nějak moc rozepsala :D. Ale zas Vám to nějak pomůže :).

Krásný týden :)
Adel

Novinky za posledních 14 dní

Ahoj Všichni!

   Jsem tu skoro po 14 dnech a zase s dalšíma novinkama co tady proběhly.
   Minulé pondělí jsem konečně prezentovala ten projekt jak jsme o něm  myslím minulý nebo předminulý článku psala. Pro ty, kteří si to nepamatují nebo nečetli, byl to projekt na history, kde jsme museli prezentovat 4 určitá támata, ale ovšem prezentování nebylo jen tak, museli jsme to prezentovat jako bychom byli novináři a uváděli večerní zprávy a dokonce jsme museli natočit svojí vlastní reklamu. No co Vám budu povídat byla jsem pekelně nervózní, nejen že jsem v té reklamě byla jen já, protože jsme se nějak nemohli shodnout s holčinou s kterou jsem to měla, na čase a dni kdy to natočit, no a do toho jsem měla mluvit česky. Ale nakonec to všechno dopadlo nad očekávání! Když jsem začala mluvit česky, všichni jen koukali s otevřenou pusou.. vím, že i kdybych řekla nějaký největší blbosti, tak to stejně nebudou vědět a proto jsem jim do prezentace dala překlad toho co říkám... no myslím, že se jim to líbilo, dokonce po hodině si mě učitel zavolal, aby mi řekl, že to bylo fakt super. Když píšu o tý češtině... tak se mi občas stává, že když se mě někdo zeptá jak se nějaký slovíčko řekne v češtině a já si za boha nemůžu vzpomenout jak se to řekne v češtině, přestože vím co to v angličtině znamená :D... musím se sama sobě smát.
   Ve středu jsme už platili lístky na Prom, na který se nemůžu dočkat! Ale neřekla bych, že za Prom dám 135 dolarů... takže doufám, že to bude stát za to... myslím, že určitě jako všechny věci tady. Ve středu jsme měli další závody. Splnila jsem si další CIF limity, jsem z nich šííííleně nadšená. Mám tady ty tréninky šíleně ráda, baví mě, chodím tam ráda hlavně kvůli tomu týmu, sice nejsme bůhví jak dobří, ale to jak se umí radovat s maličkostí a to jak si všichni rozumíme je úžasný, ale víc se budu rozplývat ve článku o plavání který vyjde asi v neděli :).
   V sobotu byla zas sobotní škola, šla jsem s host mom, jelikož jsem zameškala jeden den ve škole, protože jsem byla nemocná a chtěla jsem si doplnit všechny věci a tak, abych to měla v pohodě. Když nad tím, tak přemýšlím tak mi přijde děsně vtipný, že jsem tu za celý školní rok chyběla podruhé :D, což se mi snad nikdy nepovedlo, jsem tady na tu školu nějak moc poctivá :D. Po sobotní škole, jsme vyrazili do přírody s jejím taťkou. Nejdřív jsme měli v plánu takový park v Pasadeně, ale tím že je to známej park a platí se tam i vstup a tak a zrovna ten den začal jarní festival, což znamená, že začínají kvést typické CA kytky, tak bylo narváno jak, když jste někde v centru LA, akorát bylo fakt hodně vtipný, že byli všude jen Vietnamci (nic rasistického samozřejmě). Naštěstí jsme měli plán B a vyrazili na klidnější místo do opravdové přírody, jmenovalo se to tam Cherry Canyon. Jedna taková zajímavost z toho místa je ta, že můžete vidět na vesmírný vysílač či co. Po procházce jsme se stavili u host mom babičky a pak hurá domů. Doma jsme pak ještě stihli jarní festival u nás v parku v Palmdale. Když si to teď čtu, tak jsme toho za tu sobotu stihli fakt ranec :D. Aby toho nebylo málo, tak i v neděli byly nějaké plány. Na oběd jsme jeli do Victorville, kde jsme se sešli s ostatníma exchange studetama, kteří jsou z tohohle území nebo tak něco. Znala jsem z nich jen dvě, ale mají na škole další dvě holčiny z jiných programů, tak je vzali taky. Dvě holčiny jsou ze Španělska a dvě z Číny. Je hustý, když si povídáte s různýma lidma z Evropy a zjistíte, že v jejich zemi mají stejný problémy jako máte vy. Po obědě jsme vyrazili asi na 3 hodiny do obchoďáku, kde jsme nakupovali. Bylo to fakt super si popovídat s ostatníma exchange studentama a zjistit, že májí stejný pocity o tom tu být a všeobecně se ve spoustě věcech chápeme líp, protože prožívají to samé.
 V neděli se také už měnil čas, takže je teď delší den a kratší noc, takže mě to pořádně na pondělí unavilo. Jsem si všeobecně celý týden připadal jak Zombie v tý škole, nějak úplně bez energie a přitom tu bylo krásný počasí! Je tu teď skoro jako u nás v létě, ráno když jedem do školy okolo 10 stupňů a přes den pak 26-30 stupňů. Na angličtinu máme zadaný nový projekt a to o tom, že jsme ve skupině okolo 4 lidí, 3 z nich jsou svědci a jeden právník .. zkrátka budem dělat soudní proces, jsem na nás docela zvědavá, ale myslím, že to vyhrajeme! Jo a ještě musíme být oblečení jakobychom opravdu byli někde u soudu. Ty projekty tady mi někdy přijdou trošku přes čáru, nevím no.. ale zase si to dokážu všechno víc zapamatovat, člověk se to nemusí drtit a pak to po testu zapomenout, tady si ty věci fakt pamatuju. Ve čtvrtek jsme měla další závody, kde jsme konečně s holkama daly limit ve štafetě na CIF!! Byli z toho všichni úplně nadšení. Akorát taková docela creepy věc co se nám během závodů stala.. jedna holčina z JV (což jsou ty slabší) plavala myslím 100 polohovku a při znaku si nějak asi lokla vody a začala se dusit, takže pro ní museli skákat a asi 20 minut ji dávali do kupy a pak i záchranka přijela... no bylo to hustý.
  Dneska je konečně pátek, což znamená, že nám začali Spring break!!! Zítra mám teda ještě závody, ale na ty se těším a pak hurá do pohody a spousty výletů. Zatím to vypadá na San Diego a tam See world a pak Las Vegas a nějaký pláže a kempování, tak uvidíme co z toho nakonec bude.

   Tenhle týden byl šíleně zvláštní.. hodně mých kamarádů zamnou jen tak přišlo a řeklo mi, jak budou poslední den brečet a že jim budu šíleně chybět, s mojí host ségrou jsme se dokonce rozbrečely, když jsme začaly mluvit o tom jak pojedem na letiště..je to hrozně moc pěkný, ale na druhou stranu neuvěřitelně smutný.. jak moc rychle to uteklo. Je to tu teď pro mě jak druhý domov, který budu muset opustit a třeba se sem ani nikdy nevrátit a ty lidi ani nemusím nikdy vidět.. nemůžu nad tím vůbec přemýšlet. Vím, že v Česku mám svou rodinu, kamarády , kteří se na mě těší a já na ně samozřejmě taky, ale i tak je to zvláštní a myslím, že bude těžší odlétat odsud než, když jsme letěla sem.. protože vím, že se do česka musím vrátit a není to loučení nadobro.
Tohle teď bylo trošku depresivní, ale i tak je to část mého roku tady. Co z toho vyplývá? Užívat si každou možnou chvíli tady, nejvíc jak jen to jde!

Užijte si víkend!
Adel :)

Závody, narozeniny a pláž

Ahoj všichni !

   Tenhle týden se toho tolik dělo, že to snad ani není možný. Udivuje mě, že přestože už tu jsme 7 měsíců, tak je stále možné mě něco tak hezky potěšit a překvapit.

    Od pondělí jsme se začali připravovat psychicky na závody, dostali jsme zas oblečení které se na konci roku bude vracet a taky jsme si koupili týmové plavky, které se budou nosit na závodech a tak, prostě začaly přípravy na závody, které byly 2 března ve čtvrtek. Upřímně jsem z nich byla nervózní, ale ani ne tak z toho, že bych měla plavat špatně, ale spíš z toho, že budu z něčeho zklamaná nebo tak. Takže ve čtvrtek jsme si všichni plavci museli vzít už do školy naše týmové oblečení, jelikož jsme měli sraz už v 1, což je dřív než škola končí. Bazén byl sice jen 10 minut cesty, ale než se všichni sejdou, než přijede autobus a všechno, tak jsme odjížděli až kolem 1:30. Na závodech byla naše škola a pak ještě jedna, která je asi 30 minut cesty od nás. Nevěděla, jsme jak to tu chodí, jestli to tu je jinak než u nás a tak, takže jsme se všech pořád na něco ptala do toho jsme byla nervózní :D. Před závodem jsme se rozplavali, nejdřív moje škola a pak ta druhá. Jako na to, že tam byly jen dvě školy, tak tam bylo poměrně dost lidí. Každý plaval 2 své věci a pak 2 štafety, když na to měl čas a ještě je to rozdělený na JV a Varsity ( JV jsou slabší a Varsity lepší). Plaval jsme jen 100 znak a 50 kraul a ve štafetě 50 prsa a pak 100 kraul. Hned po první disciplíně jsme byla nejvíc šťastná, jelikož jsme splnila limit na CIF!!!!! Což jsou závody, kde jsou všechny školy z CA, zkrátka něco jako mistrák u nás. Pak nám s holkama chybělo jen několik setin ve štafetě a v té kraulové okolo sekundy a pak jsme to splnila i na 100 znak. Co je na tom nejvíc hustý, je to, že jsme snad první člověk za hodně dlouhou dobu co to splnil. Vím o sobě, že nejsem u nás bůhví jaká plavecké třída, ale tohle mě neuvěřitelně potěšilo a mám hned větší motivaci po těch letech nekonečného plavání a pak neúspěchu. S holkama jsme si samozřejmě udělaly plavecké fotky a tak, bylo to super! A to nemluvím o té atmosféře, prostě a hold to ty Američani umí vytvořit.
   Druhý den, jsme měla narozeniny. Aneb další den z kterého jsme měla trošku strach, bála jsme se, že opět něco čekám a nic nebude, že si nikdo nevzpomene a nepopřeje mi, že to bude jen normální den a ještě tak daleko od lidí s kterýma bych to ráda oslavila. Ovšem opak byl pravdou. Ráno když jsme se probudila, tak jsem měla tisíc zpráv od kamarádů, rodiny a všech z Česka. Ve škole mi Britt dala tašku s balónky a mejma oblíbenýma sladkostma. Ještě před začátkem školy zamnou přišla moje kamarádka ze třídy historie a přinesla mi plyšáka a balónky. Takže jsme celý den po škole chodila s 10 balónky a dárky. Spoustu mých kamarádů z různých hodin mi popřálo, někde mi i zpívali, dostala jsme donuty a tak. Bylo to strašně pěkný. Ještě se ten den po škole kolovalo, že jsme splnila limit na CIF, takže mě random lidi během dne zastavili a gratulovali mi. Na tréninku mi zase všichni přáli a pár lidí mi dalo takové mini dáreřky, pak během tréninku se dělala taková narozeninová tradice, že si lidi stoupli ve vodě do dvou lajen a měli desky s kterýma dělaly vlny a já to musela proplavat a pak mi zpívali, když se trénink chýlil ke konci a já už za 10 minut musela jít, tak jsme si měli všichni stoupnout ke straně, že nám trenérka něco potřebuje říct, ale za ní stál stůl s talířky. Najednou mi všichni začali zpívat a jeden můj kamarád nesl dort, musím říct, že bylo sakra těžký udržet slzy! Tak strašně moc pěkný to od nich bylo! Pak jsme se všichni vyfotili a dali si dort. Po tréninku mě vzala rodina na narozeninovou véču do luxusní restaurace. Po jídle, mi přinesl číšník mini dortík se svíčkou a začal zpívat a celá restaurace se přidala, bylo to neuvěřitelný. Myslím, že jsme tu zažila ty nejkrásnější 18náctiny, bylo sice zvláštní to neslavit s rodičema a kamarády doma, ale tohle co se děje je jen jednou za život a nikdy se to nebude opakovat, ale i přesto jsme to strávila s lidma na kterých mi záleží a užila jsme si to hezky Americky!
   Včera nebylo v sobotu, jsme jeli na pláž, jelikož přijela host mom nejlepší kamarádka, která je z Washingtonu tak jiná varianta než pláž nebyla v úmyslu. Je vtipný, že jsou obě těhotné, takže to bylo dvě těhule a já :D. Pláž na které jsme byli se jmenuje Venice, je to tam krásny, ale tak to asi na všech plážích, byla teda trošku zima,ale dalo se to vydržet.Ve Venice je známá venkovní posilovna, kde trénoval i Arnold Schwarzenegger! Samozřejmě jsme se museli stavit ve známém In n Out. Dneska jsme byli už jen v kině a chillovali doma, přeci jen jsou to dvě těhule :D.

Po posledních 14 dnech, se dělo tak moc skvělých věcí, že mi přijde jako, když to nemůže být ani pravda. Věřím, že se teď všechno obrátí jen v to nejlepší a ty poslední 3 měsíce budou ty nejlepší.

Jako vždy, krásný začátek týdne :)
Adel
 bwt: fotky na rajčeti :)

Moje narozeninové balónky 

plavecký tým (ano jsme tam nejvíc bílá :D)

kouzelná Venice

závody